Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce

Janusz Turakiewicz

Daně a jiná veřejnoprávní plnění v podnikatelské činnosti v Polsku

1. Úvod

K základním povinnostem podnikatelů patří placení veřejných odvodů, včetně daní, a pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Ve většině případů se jedná o samostatný výpočet odvodu.

Prezentovaná pravidla zdanění platí pro rok 2010. V mnoha případech se tato řešení liší od dosavadních úprav.

2. Daňová soustava v Polsku.

Daňová soustava v Polsku se skládá:

	daně
	přímé	nepřímé
jsou příjmem státního rozpočtu	z příjmu právnických osob z příjmu fyzických osob	z přidané hodnoty (DPH) spotřební daň daň z her
	z občanskoprávních úkonů dědická a darovací z nemovitostí silniční zemědělská lesní		jsou příjmem rozpočtů samospráv

 

	poplatky
jsou příjmem státního rozpočtu
		finanční poplatek (kolky) správní poplatek tržní poplatek místní poplatek lázeňský poplatek poplatek za psy	jsou příjmem rozpočtů samospráv

 

	ostatní veřejná plnění (vybraná)
centralizovaná	pojistné na sociální pojištění pojistné na zdravotní pojištění příspěvek na Fond práce příspěvek na Fond garantovaných zaměstnaneckých plnění příspěvek na Státní fond pro rehabilitaci postižených osob rozhlasový a televizní poplatek
		poplatky za hospodářské využití životního prostředí	decentralizovaná

1. Daňová soustava.

3.1. Legislativní rámec.

Základní význam pro stanovení daňových povinností podnikatelů v Polsku mají:

(a) Ústava Polské republiky z 2. dubna 1997, která stanoví, že:

„Každý je povinen nést tíhu veřejných plnění a odvodů, včetně daní, stanovených zákonem.”  (Čl. 84),

„Ukládání daní, jiných veřejných poplatků, určování subjektů, objektů zdanění a daňových sazeb, a dále i zásad přiznávání daňových úlev a prominutí, kategorií subjektů osvobozených od daní upravuje zákon“ (Čl. 217),

 

(b) acquis communautaire  (komunitární právo) Evropské unie,

D2006/112/WE - Směrnice Rady č. 2006/112/ES ze dne 28. 11. 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty, která od roku 2007 nahradila Šestou směrnici Rady ze dne 17. 5. 1977 o sladění legislativy členských států týkající se daní z obratu - společný systém daně z přidané hodnoty: jednotný základ daně (77/388/EHS).

ERR2913/92 – Nařízení Rady (EHS) č. 2913/92 ze dne 12.10.1992 ustanovující celní zákoník Společenství

 

 

(c) mezinárodní smlouvy

Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi PR a ČR, podepsaná 24. 6. 1993.

Úmluva, sepsaná na základě článku K.3 Smlouvy o Evropské unii, o vzájemné pomoci a spolupráci celních správ, podepsaná v Bruselu dne 18. 12. 1997.

 

(d) zákony:

UCIT – Zákon ze dne 15. 2. 1992 o dani z příjmů právnických osob (Ustawa o podatku dochodowym od osób prawnych)

UKKS – Zákon ze dne 10. 9. 1999 - Trestní finanční zákon (Ustawa Kodeks karny skarbowy.)

UKS – Zákon ze dne 28. 9. 1991 o finanční kontrole (Ustawa o kontroli skarbowej)

UNIP – Zákon ze dne 13. 10. 1995 o pravidlech evidence a identifikace poplatníků (Ustawa o zasadach ewidencji i identyfikacji podatników)

UOP – Zákon ze dne 29. 8. 1997 - Správa daní a poplatků (Ustawa Ordynacja podatkowa)

UOS – Zákon ze dne 9. 9. 2000 o finančním poplatku (Ustawa o opłacie skarbowej).

UPA – Zákon ze dne 6. 12. 2008 o spotřební dani (Ustawa o podatku akcyzowym)

UPCC – Zákon ze dne 9. 9. 2000 o dani z občanskoprávních úkonů. (Ustawa o podatku od czynności cywilnoprawnych)

UPEA – Zákon ze dne 17. 6. 1966 o exekučním řízení ve správě (Ustawa o postępowaniu egzekucyjnym w administracji)

UPIT – Zákon ze dne 26. 7. 1991 o dani z příjmů fyzických osob (Ustawa o podatku dochodowym od osób fizycznych)

UPITR – Zákon ze dne 20. 11. 1998 o paušální dani z některých příjmů fyzických osob (Ustawa o zryczałtowanym podatku dochodowym od niektórych przychodów osiąganych przez osoby fizyczne)

UPL – Zákon ze dne 30. 10. 2002 o dani z lesního půdního fondu (Ustawa o podatku leśnym)

UPOL – Zákon ze dne 12. 1. 1991 o místních daních a poplatcích (Ustawa o podatkach i opłatach lokalnych)

UPR – Zákon ze dne 15. 11. 1984 o dani ze zemědělského půdního fondu (Ustawa o podatku rolnym)

UVAT – Zákon ze dne 11. 3. 2004 o dani z přidané hodnoty (Ustawa o podatku od towarów i usług)

Pro řádné stanovení daňových povinností mají často význam i předpisy, obsažené v jiných právních dokumentech, a to zejména:

UC – Zákon ze dne 5. 07. 2001 o cenách (Ustawa o cenach. )

UKC – Zákon ze dne 23. 4. 1964 – Občanský zákoník (Ustawa Kodeks cywilny)

UPBu – Zákon ze dne 7. 7. 1994 – Stavební zákon (Ustawa Prawo budowlane)

UR – Zákon ze dne 29. 9. 1994 o účetnictví (Ustawa  o rachunkowości)

(d) prováděcí nařízení, vydávané vládou nebo oprávněnými ministry a nejvýznamější pro platby podnikatelů, jsou uvedeny níže po popisu jednotlivých zákonů.

3.2. Správa daní a poplatků.

Zákon o SDP upravuje záležitosti daňových závazků (mj. platební lhůty, penále z prodlení a prolongační poplatek, zánik daňových závazků, promlčení, přeplatek, oprava přiznání), daňových informací, daňového řízení (mj. vyřizování záležitostí, doručování, předvolání, navrácení termínu, zahájení řízení, protokoly a anotace, zpřístupňování spisů, důkazy, rozhodnutí, usnesení, odvolání, stížnosti), daňové kontroly a ověřujících úkonů, finanční tajemství a vydávání potvrzení. Předpisy o SDP se uplatňují pro (1) daně, poplatky a nedaňové pohledávky státního rozpočtu a rozpočtů územních samospráv, k jejichž stanovení nebo určení jsou oprávněni správci daně, (2) finanční poplatek a poplatky, které upravují předpisy o místních daních a poplatcích a (3) záležitosti z oblasti daňové legislativy, jiné než vyjmenované v b. (1), které spadají do příslušnosti správců daní.

3.3. Identifikace a evidence poplatníků (UNIP).

Individuální identifikace poplatníků čísly byla v Polsku zahájena v roce 1993 při zavedení daně z přidané hodnoty.

V souladu se zákonem UNIP mají:

- fyzické osoby,

- právnické osoby,

- organizační složky bez právní subjektivity,

- provozovny (pobočky) právnických osob, které jsou na základě zvláštních předpisů poplatníky nebo plátci daní nebo plátci pojistného na sociální a zdravotní pojištění,

 

evidenční povinnost a získávají daňová identifikační čísla DIČ (NIP). Řízení ve věci přidělení DIČ probíhá na základě zákona o SDP.Evidenci poplatníků vedou finanční úřady, které přidělují DIČ na základě správního rozhodnutí. Toto číslo nemůže mít skrytý nebo zjevný významový charakter, určující jisté charakteristiky poplatníka. DIČ se skládá z deseti číslic, z nich první tři určují finanční úřad přidělující číslo.

Osoby povinné k identifikačnímu přihlášení se přihlašují pouze jednou, bez ohledu na druh a množství poplatníkem placených daní, formu zdanění, počet nebo druh provozované živnosti, nebo počet provozovaných podniků. Držitel DIČ je povinen aktualizovat údaje obsažené v identifikační přihlášce.

Poplatníci mají povinnost uvádět DIČ na veškerých dokladech spojených s vykonáváním daňových závazků a nedaňových rozpočtových pohledávek, které mají povinnost vybírat správci daní a celní orgány. Poplatníci mají povinnost uvádět DIČ na žádost orgánů státní správy a samosprávy, orgánů finanční kontroly, zástupců Nejvyššího kontrolního úřadu, bank, účastníků občanskoprávních úkonů, plátců a inkasistů daní a nedaňových rozpočtových pohledávek.

Na žádost zájemce je finanční úřad povinen tomuto potvrdit skutečnost přidělení DIČ subjektu, který toto používá. Zájemcem může být jak sám poplatník, kterého se potvrzení týká, tak i třetí osoba, která má právní zájem na podání žádosti. Na žádost poplatníka vydává finanční úřad, který vydal rozhodnutí o přidělení DIČ, duplikát rozhodnutí o přidělení DIČ.

3.4. Trestní finanční zákon (UKKS)

Trestní finanční zákon upravuje odpovědnost za finanční přestupky a trestné činy (proti: daňovým povinnostem a vyúčtování z titulu dotace nebo subvence, celním povinnostem, pravidlům zahraničního obratu zbožím a službami, devizovému obratu, organizaci loterií a vzájemného sázení, privatizaci státního majetku), řízení ve věcech finančních trestních činů a přestupků a výkonné řízení ve věcech finančních trestných činů a přestupků (výkon trestů a vykonávání trestních prostředků).

Potrestán za finanční trestný čin nebo přestupek nebude ten, kdo po spáchání zakázaného činu toto oznámil stíhacímu orgánu a odhalil podstatné okolnosti tohoto činu a ve lhůtě stanovené oprávněným orgánem uhradil celou veřejnoprávní pohledávku zkrácenou, nebo ohroženou zmenšením v důsledku zakázaného činu. Oznámení je nutné podat v písemné podobě nebo předat ústně do protokolu. Oznámení je neúčinné, bylo-li podáno: (1) v době, kdy stíhací orgán již měl výslovně doloženou informaci o spáchání finančního trestného činu nebo přestupku, (2) po zahájení služebních úkonů stíhacím orgánem, především prohledání, ověřujícího úkonu nebo kontroly pro odhalení finančního trestného činu nebo přestupku, leda že tento úkon nedal základy k zahájení řízení ve věci tohoto zakázaného činu.

Vyšetřujícími orgány ve věcech finančních trestných činů a přestupků jsou finanční úřad, inspektor finanční kontroly, celní úřad, Pohraniční policie, Státní policie a Vojenská policie, a ve věcech finančních trestních činů i Agentura pro vnitřní bezpečnost. Kromě státního zástupce je veřejným žalobcem u soudu orgán, který podává a podporuje žalobu.

3.5. Exekuční řízení ve správě (UPEA)

Nezaplatí-li poplatník, plátce nebo inkasista daně, poplatky, nebo jiné pohledávky, které upravuje zákon o SDP, spadají do správní exekuce, jejíž pravidla stanoví UPEA. Stanoví i pravidla zajištění daňového závazku na majetku před platební lhůtou a během exekuce uplatňované donucovací prostředky, sloužící ke splnění jejich závazků.

V oblasti exekuce peněžních pohledávek se zákon o exekučním řízení ve správě vztahuje k záležitostem exekuce: ze mzdy za práci, z plnění důchodových dávek a sociálního pojištění, z bankovních účtů a spořících vkladů, z jiných peněžních pohledávek a jiných majetkových práv (z práv z cenných papírů zapsaných na účtech cenných papírů, ze směnky, z autorských majetkových práv a příbuzných práv a z práv průmyslového vlastnictví, z podílu ve společnosti s ručením omezeným, z ostatních majetkových práv), z movitosti a nemovitosti a ze zlomkové části nemovitosti a práva dlouhodobého užívání.

3.6. Daň z přidané hodnoty (UVAT).

Pokud roční příjmy nedosahují 100.000 PLN, platí osvobození od daně. Zájemce se může tohoto osvobození vzdát. V roce 2011 tato částka bude činit 150.000 PLN.

Základním pravidlem zdanění DPH je vyúčtování daně na výstupu v měsíci/čtvrtletí uskutečnění prodeje a vyúčtování daně k odpočtu (na vstupu) z pořízeného zboží v měsíci/čtvrtletí obdržení daňového dokladu nebo v jednom ze dvou následujících zúčtovacích období. Malý poplatník má nárok zvolit si tzv. pokladní metodu vyúčtování, která spočívá v tom, že daňová povinnost k dani z přidané hodnoty vzniká ke dni zaplacení celé nebo částečné pohledávky, nejpozději však do 90 dnů od dne vydání zboží nebo poskytnutí služby. „Malý poplatník” může odstoupit od „pokladní metody”, ne však dříve než po 12 měsících, v průběhu kterých vyúčtovával daň touto metodou, po předchozím písemném oznámení finančnímu úřadu do konce čtvrtletí, kdy tuto metodu uplatňoval.

 

Poplatníci mají povinnost podávat na finanční úřad daňová přiznání VAT-7 do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, kdy vzniklo zdanitelné plnění. „Malí poplatníci”, kteří zvolili „pokladní metodu”, podávají na finanční úřad daňová přiznání VAT-7K do 25. dne měsíce následujícího po čtvrtletí, ve kterém vzniklo zdanitelné plnění. Přiznání ve čtvrtletních obdobích mohou předkládat malí poplatníci, kteří nezvolili „pokladní metodu” (VAT-7K) a další poplatníci (VAT-7D), po předchozím písemném oznámení finančnímu úřadu, do 25. dne druhého měsíce čtvrtletí, za které bude poprvé podávat čtvrtletní přiznání. Základem pro vyhotovení přiznání jsou evidence prodeje a nákupů, které umožňují určit, na základě daňových dokladů a jiných dokumentů částky, které jsou základem zdanění a výši daně a hodnoty nákupů bez DPH a daně k odečtení při nákupu. Ve stejných termínech jsou poplatníci povinni vypočítat a zaplatit daň na účet příslušného finančního úřadu.

Základní sazba DPH činí 22%. Snížené sazby 7%, 3% a 0% a osvobození od daně se uplatňují na zboží a služby, vyjmenované v zákoně o DPH nebo v nařízeních Ministra financí.

Poplatníci, kteří prodávají zboží a poskytují služby, včetně obchodu a gastronomie, pro nepodnikající fyzické osoby a paušální zemědělce, mají povinnost vést evidenci obratu a částek daně z prodeje při využití registračních pokladen. Podrobná pravidla fungování registračních pokladen stanoví nařízením Ministr financí.

Poplatníci mají povinnost vystavit daňový doklad, který obsahuje především druh prodávaného zboží, datum prodeje, jednotkovou cenu bez DPH, hodnotu prodeje, částku daně, částku pohledávky a údaje týkající se poplatníka a kupujícího. V případě prodeje, osvobozeného od daně, je obligátní součástí daňového dokladu symbol PKWiU (Polská klasifikace zboží a služeb) prodávaného zboží nebo služby. Podrobná pravidla vystavení a uschovávání daňových dokladů určuje nařízením Ministr financí.

3.7. Spotřební daň (UPA).

Spotřební daň se týká spotřebních výrobků v souladu s pravidly platnými v Evropské unii. Jednotková balení tabákových a alkoholových výrobků (s výjimkou piva), které jsou předmětem obratu, musí být označeny kolky.

3.8. Daň z příjmů právnických osob (UCIT)

Základní pravidlo zdanění daní z příjmů právnických osob stanovuje, že poplatníci, kteří mají sídlo nebo představenstvo na území Polské republiky, jsou povinni k dani v rámci úhrnu svých příjmů, bez ohledu na místo jejich zdroje. Daň má lineární charakter, sazba činí 19% základu daně, kterým jsou příjmy vyčísleny na základě řádně vedených účetních knih. Poplatníci mají povinnost každý měsíc samostatně vypočítat příjem a výši daně a zaplatit zálohu na tuto daň, a to do 20. dne následujícího měsíce. Od roku 2007 byla zrušena povinnost podávat měsíční daňová přiznání. Do konce třetího měsíce po ukončení zdaňovacího období jsou poplatníci povinni podat daňové přiznání o výši příjmů/ztráty.

Malí poplatníci, kteří poprvé zahájili mimozemědělskou podnikatelskou činnost, mají možnost využít tzv. „daňové prázdniny”. Jsou na základě příslušných podmínek osvobozeni od povinnosti platit daň z následující činnosti:

(1) ve zdanitelném období následujícím přímo po roce, kdy zahájili činnost, byla-li tato činnost v roce jejího zahájení provozována minimálně 10 celých měsíců,

(2) dva roky po roce, kdy zahájili činnost, byla-li tato činnost v roce jejího zahájení provozována po dobu kratší, než 10 měsíců.

Vyúčtování příjmů za toto období následuje v průběhu následujících pěti let, po 20% v každém z nich. Jednou z podmínek je podání prohlášení příslušnému finančnímu úřadu o využití tohoto osvobození, prohlášení se podává písemně do 31. ledna zdaňovacího období, ve kterém poplatník bude uplatňovat toto osvobození.

Pro řádné vyúčtování daně z příjmů právnických osob je nutné podrobně znát seznam nákladů pro zajištění a udržení příjmů, předmětné úlevy a odpočty od základu daně. Mají tady zvláštní význam předpisy týkající se odpisů hmotného a nehmotného majetku, protože výčet ročních odpisových sazeb, stanovený v příloze zákona o dani z příjmu právnických osob, je často základem ke stanovení odpisů pro účely zákona o účetnictví. 

Odpisy lze uplatňovat ve stejné výši každý měsíc, nebo čtvrtletně, nebo jednorázově na konci zdaňovacího období. Součet odpisů hmotného a nehmotného majetku za první zdaňovací období, kdy tyto prostředky byly zavedeny do evidence, nemůže překročit hodnotu těchto odpisů příslušných období od jejich zavedení do evidence do konce tohoto zdaňovacího období.

3.9. Daň z příjmů fyzických osob (PIT).

3.9.1 Zdanění příjmů dle všeobecných pravidel (UPIT)

Podnikatel podnikající jako fyzická osoba, nebo společník společnosti bez právní subjektivity má ve většině případů možnost volby formy zdanění a vedení účetnictví; omezení volby se týká pouze jmenovitě vyčíslených druhů činnosti a vyskytuje se v případě překročení určitých velikostí podniku.

· ze zdanění formou tzv. paušálu z evidovaných příjmů jsou vyloučeni podnikatelé, jejichž příjmy v předchozím roce překročily 125 000 PLN,

· po překročení výnosů bez DPH z prodeje zboží, výrobků a finančních operací ve výši
1 200 000 EUR mají fyzické osoby a občanské společnosti fyzických osob povinnost vést v následujícím zdaňovacím období účetní knihy.

Volbě druhu vedení účetnictví (evidencí) a formy zdanění by měla předcházet podrobná analýza dopadů v oblasti náročnosti a nákladů a daňových dopadů. Taková analýza by měla být provedena každým rokem, před vypršením lhůt k oznámení informací o učiněné volbě na finanční úřad.

 

Poplatníci zdanění dle Zákona o dani z příjmů fyzických osob, to znamená dle tzv. obecných zásad, jsou povinni vést (1) daňovou knihu příjmů a výdajů (podatkowa księga przychodów i rozchodów), jež je základem pro vyčíslení základu daně, (2) evidenci hmotného a nehmotného majetku, (3) evidenci vybavení, (4) knihy příjmů zaměstnanců, (5) evidenci prodeje, (6) evidenci jízd vozidla, které není hmotným majetkem a (7) vypočítávat zálohy na daň z příjmů a platit je na účet finančního úřadu.

Od roku 2007 již neplatí povinnost podávat měsíční daňová přiznání. Daňové přiznání za zdaňovací roční období se podává do konce dubna následujícího roku. Jsou v něm zohledněny příjmy (ztráty) ze všech zdrojů příjmů poplatníka, zaplacené pojistné na sociální a zdravotní pojištění, úlevy a odpočty ze všech titulů, na které má poplatník nárok. Ve stejné lhůtě je poplatník povinen doplatit daň, je-li částka vyplývající z ročního vyúčtování vyšší než zálohy zaplacené během zdaňovacího roku. Došlo-li k přeplatku, bude tento vrácen do tří měsíců od podání přiznání nebo bude zaúčtován ve prospěch jiných vymahatelných daňových závazků.

Za příjem z mimozemědělské podnikatelské činnosti se považují pohledávky, i když nebyly ve skutečnosti obdržené, po odečtení hodnoty vráceného zboží, poskytnutých slev a skont. U poplatníků, kteří prodávají zboží a služby zdanitelné daní z přidané hodnoty, se za příjem z tohoto prodeje považuje příjem snížený o daň z přidané hodnoty na výstupu.

Od roku 2002 existuje možnost uplatňovat tzv. "daňové prázdniny”, za stejných podmínek jako u daně z příjmů právnických osob. Spočívají v tom, že poplatníci, kteří poprvé zahájili provozování mimozemědělské podnikatelské činnosti, jsou osvobozeni za určených podmínek od povinnosti platit daň z této činnosti:

- ve zdanitelném období následujícím přímo po roce, kdy zahájili činnost, byla-li tato činnost v roce jejího zahájení provozována minimálně 10 celých měsíců,

- dva roky po roce, kdy zahájili činnost, byla-li tato činnost v roce jejího zahájení provozována dobu kratší než 10 měsíců,

Vyúčtování příjmu za toto období následuje v průběhu následujících pěti let, po 20% v každém z nich. Jednou z podmínek je podání prohlášení příslušnému finančnímu úřadu o využití tohoto osvobození, prohlášení se podává písemně do 31. ledna zdaňovacího období, ve kterém poplatník bude uplatňovat toto osvobození.

 

Pro řádné vyúčtování daně z příjmů fyzických osob je nutné podrobně znát seznam předmětných osvobození, nákladů pro zajištění a udržení příjmů a odpočty od základu daně.

3.9.2. Paušální zdanění (UPITR)

3.9.2.1. Paušál z evidovaných příjmů.

Při placení daně z příjmu touto formou vzniká povinnost:

- vést evidenci příjmů, která je základem pro stanovení výše základu daně,

- vést evidenci dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku,

- vést evidenci vybavení,

- vést příjmové listy zaměstnanců,

- vypočítávat zálohy na daň z příjmu a platit je na účet finančního úřadu.

Poplatník předkládá finančnímu úřadu příslušnému dle místa bydliště písemné prohlášení o volbě zdanění formou paušálu z evidovaných příjmů za dané zdaňovací období do 20. ledna zdaňovacího období, neohlásil-li v této lhůtě likvidaci podnikatelské činnosti nebo nezvolil-li jinou formu zdanění, přijímá se, že nadále podniká formou evidovaného paušálu. Poplatníci, kteří hradí daň formou evidovaného paušálu, jsou povinni každý měsíc vypočítat paušální daň a zaplatit ji na účet finančního úřadu do 20. dne následujícího měsíce a za měsíc prosinec ve lhůtě pro podání daňového přiznání. Tito poplatníci jsou povinni do 31. ledna podat na finanční úřad příslušný dle místa bydliště přiznání PIT-28 o výši dosaženého příjmu, výši vyčíslených odpočtů a výši paušálu z evidovaných příjmů.

Paušál z evidovaných příjmů, závisle na druhu příjmů, činí od 3% do 20%.

Poplatníci, kteří poprvé zahájili provozování mimozemědělské podnikatelské činnosti, mohou využít „daňové prázdniny” a jsou na základě příslušných podmínek osvobozeni od povinnosti platit daň z následující činnosti:

(3) ve zdanitelném období následujícím přímo po roce, kdy zahájili činnost, byla-li tato činnost v roce jejího zahájení provozována minimálně 10 celých měsíců,

(4) dva roky po roce, kdy zahájili činnost, byla-li tato činnost v roce jejího zahájení provozována dobu kratší než 10 měsíců,

Vyúčtování příjmu za toto období následuje v průběhu následujících pěti let, po 20% v každém z nich. Jednou z podmínek je podání prohlášení příslušnému finančnímu úřadu o využití tohoto osvobození, prohlášení se podává písemně do 31. ledna zdaňovacího období, ve kterém poplatník bude uplatňovat toto osvobození.

Příjmy zdaňované paušálními formami daně se nesčítají s příjmy z jiných zdrojů, na které se vztahuje daň z příjmů fyzických osob.

3.9.2.2. Daňová karta.

Daňová karta je formou paušálního zdanění, kterou mohou uplatňovat podnikatelé podnikající v rámci živností vyjmenovaných v UPITR.

Poplatníci, kteří provozují činnost zdaněnou daňovou kartou, jsou osvobozeni od povinnosti vést knihy, podávat daňová přiznání, přiznání o výši dosažených příjmů a platit zálohy na daň z příjmů. Možnost uplatňovat daňovou kartu vzniká na žádost poplatníka, předloženou dle stanoveného vzoru příslušnému finančnímu úřadu, nejpozději do 20. ledna zdaňovacího období, neohlásil-li v této lhůtě likvidaci podnikatelské činnosti nebo nezvolil-li jinou formu zdanění, přijímá se, že nadále podniká touto formou. Vedoucí finančního úřadu, při zohlednění žádosti o uplatnění daňové karty, vydává rozhodnutí a určuje výši daně za zdaňovací období. Poplatníci platí daň z příjmu formou daňové karty, zkrácenou o zaplacené pojistné na veřejné zdravotní pojištění, bez předvolání do sedmého dne každého měsíce za předchozí měsíc a za prosinec – ve lhůtě do 28. prosince zdaňovacího období, na účet příslušného finančního úřadu.

3.9.3. Povinnosti plátců daně z příjmu fyzických osob.

K povinnostem poplatníka stanoveným v zákoně o dani z příjmů fyzických osob mj. patří:

(1) výpočet a odvádění záloh na daň z příjmů z mezd a dalších plnění vyplácených zaměstnancům a mezd vyplácených z občanskoprávních smluv,

(2) zpracování ročního daňového přiznaní (PIT-4R) a jeho předložení finančnímu úřadu,

(3) odvádění záloh na daň z příjmů na účet finančního úřadu,

(4) vyhotovování a doručování poplatníkům, kterým byly vyplaceny mzdy a finančním úřadům příslušným dle místa bydliště poplatníků, přiznání (PIT-11), 

(5) roční zúčtování daně z příjmů z vyplacených mezd zaměstnancům, kteří podali v této věci prohlášení.

3.10. Daň z občanskoprávních úkonů (UPCC)

Tato daň se vztahuje na:

(1) občanskoprávní úkony – smlouvy o prodeji a výměně předmětů a majetkových práv, smlouvy o půjčce, darovací smlouvy – v části týkající se převzetí dluhů obdarovaným a zátěží nebo závazků dárce, smlouvy doživotí a stanovení placeného důchodu, smlouvy o části dědictví a smlouvy o zrušení spoluvlastnictví – v části týkající se splátek nebo doplatků, majetkové manželské smlouvy, ustanovení hypotéky, ustanovení placeného užívání, včetně neregulérního, a placené služebnosti, smlouvy neregulérního depozita, společenské smlouvy (zakládací listiny);

(2) změny smluv uvedených v bodě 1, pokud způsobují zvýšení základu daně z občanskoprávních úkonů;

(3) rozhodnutí soudů, včetně smírčích, a o smíru, pokud způsobují stejné právní následky jako občanskoprávní úkony uvedení v bodě 1.  

Občanskoprávní úkony jsou zdanitelné daní, jsou-li jejich předmětem předměty nacházející se na území PR nebo majetková práva vykonávaná na území PR a předměty nacházející se v zahraničí nebo majetková práva vykonávaná v zahraničí v případě, že pořizovatel má místo bydliště nebo sídlo na území PR a občanskoprávní úkon byl proveden na území PR. Společenská smlouva a změna společenské smlouvy je zdanitelná touto daní, je-li sídlo společnosti na území Polské republiky.

Tato daň se nevztahuje mj. na:smlouvy o prodeji nemovitosti nebo dlouhodobého užívání, uzavírané v souladu s realizací pohledávek vyplývajících z omezení způsobu využívání nemovitosti na základě předpisů o ochraně životního prostředí, smlouvy o prodeji věcí v exekučním nebo konkurzním řízení, občanskoprávní úkony, pokud alespoň jeden účastník je z titulu uskutečnění tohoto úkonu na základě zvláštních předpisů zdaněný daní z přidané hodnoty nebo je od této daně osvobozen.

 

Daňová povinnost vzniká s okamžikem:

(1) uskutečnění občanskoprávního úkonu a v případě, jsou-li poplatníky pořizovatelé předmětů určených ke zpracování nebo dalšímu prodeji - s okamžikem vyplacení pohledávky,

(2) uskutečnění usnesení o zvýšení kapitálu společnosti, která má právní subjektivitu,

(3) předložení prohlášení o ustanovení hypotéky nebo uzavření smlouvy o ustanovení hypotéky,

(4) nabytí právní moci soudního rozhodnutí, doručení rozsudku smírčího soudu nebo uzavření smíru,

(5) odkázání se na okolnost uskutečnění občanskoprávního úkonu – pokud poplatník nepředložil přiznání k dani z občanskoprávních úkonů do 5 let od konce roku, kdy vypršela lhůta splatnosti a jakákoliv strana po vypršení této lhůty se odkazuje před daňovými orgány nebo orgány finanční kontroly na okolnost jeho uskutečnění, v tomto případě vzniká daňová povinnost pouze vzhledem k poplatníku, který se odkázal na skutečnost uskutečnění občanskoprávního úkonu.  

Daňová povinnost se v tomto případě týká:

- účastníků občanskoprávních úkonů,

- společnosti s právní subjektivitou – v případě zvýšení základního kapitálu.

Povinnost zaplatit daň se týká solidárně fyzických osob, právnických osob a organizačních složek bez právní subjektivity, které jsou účastníky občanskoprávních úkonů a v případě zvýšení základního jmění – společnosti. Je-li jedním z účastníků občanskoprávního úkonu fyzická osoba, právnická osoba nebo organizační složka bez právní subjektivity osvobozena od daně z občanskoprávních úkonů, mají povinnost zaplatit daň solidárně ostatní účastníci tohoto úkonu.

 

Základem zdanění je:

· u smlouvy o prodeji (a) movitých předmětů pořizovaných ke zpracování nebo dalšímu prodeji - prodejní cena, (b) uzavírané nerezidenty – přepočtená hodnota vyjádřená ve zlotých odpovídající výši zahraničních platebních prostředků, stanovená v devizovém povolení, určených k zaplacení ceny, (c) v ostatních případech – tržní hodnota předmětu nebo majetkového práva,

· u smlouvy o půjčce a smlouvě neregulérního depozita – částka nebo hodnota půjčky nebo depozita,

· v případě společnosti: (a) v případě uzavření smlouvy – hodnota vkladů vnesených do majetku společnosti nebo výše základního kapitálu, (b) v případě změny smlouvy – hodnota vkladů zvyšujících majetek společnosti nebo hodnota zvýšeného základního kapitálu, (c) při doplatcích – hodnota doplatků, (d) v případě půjčky společníka (akcionáře) poskytnuté dané společnosti – částka nebo hodnota půjčky, (e) v případě odevzdání předmětu nebo majetkových práv společnosti k bezplatnému užívání – roční hodnota bezplatného užívání, která se stanoví ve výši 4% hodnoty předmětu nebo majetkového práva, postoupeného k bezplatnému užívání,

· v případě ustanovení hypotéky – hodnota zajištěné pohledávky.

Daňové sazby jsou stanoveny procentuálně od hodnoty úkonu nebo částkou.

Poplatníci mají povinnost, bez vyzvání daňovým orgánem, předložit přiznání k dani z občanskoprávních úkonů a vypočítat a zaplatit daň do 14 dnů od data vzniku daňové povinnosti, vyjma případů, kdy je daň pobírána plátcem (notářem – z občanskoprávních úkonů uskutečňovaných formou notářského zápisu a pořizovatelem věci – ze smluv o prodeji, pokud pořizovatel tyto věci pořizuje za účelem zpracování nebo prodeje).

3.11. Daň z nemovitostí (UPOL).

Tato daň se vztahuje na pozemky, budovy a jejich části a stavby nebo jejich části spojené s provozováním podnikatelské činnosti. Zdanění nepodléhají pozemky, klasifikované v evidenci pozemků a budov jako obhospodařovaná půda, pozemky s lesními a křovinnými porosty na obhospodařované půdě nebo lesy, s výjimkou pozemků užívaných pro účely podnikání.

Základem zdanění je:

(1) pro pozemky – rozloha;

(2) pro budovy nebo jejich části – užitková plocha, kde plocha místností nebo jejich částí a část patra s výškou ve světle od 1,40 do 2,20 m se počítá do užitkové plochy v 50% a pokud je výška menší než 1,40 m, tato plocha se nezapočítává;

(3) pro stavby nebo jejich části spojené s provozováním podnikatelské činnosti – výše, dle zákona o dani z příjmů právnických osob a zákona o dani z příjmů fyzických osob, stanovená k 1.1. zdaňovacího období, která je základem pro výpočet odpisů v tomto roce, nekrácená o výši odpisů.

Výši daňových sazeb stanoví zastupitelstvo obce, přičemž tyto nemohou být vyšší než limitní sazby, stanovené v zákoně o místních daních a poplatcích. Při stanovení výše sazeb může zastupitelstvo obce diferencovat jejich výši pro jednotlivé druhy zdanitelných předmětů, při zohlednění především lokalizace, druhu provozované činnosti, druhu zástavby, určení a způsobu využití pozemku a způsobu využití, druhu zástavby, technického stavu a stáří budov. V případě neschválení daňových sazeb se uplatňují sazby platné v roce předcházejícímu zdaňovacímu roku.

Výše daně je stanovena pro:

- fyzické osoby – formou rozhodnutí správce daně příslušného podle místa lokalizace zdanitelných předmětů, na základě informací o nemovitostech a stavebních objektech podaných těmito osobami, do 14 dnů ode dne nastání skutečností opodstatňujících vznik nebo zánik daňové povinnosti,

- právnické osoby a organizační složky a společnosti bez právní subjektivity – na základě přiznání podaných správci daně příslušnému podle místa lokalizace zdanitelných předmětů do 15.1. zdaňovacího období; vznikla-li daňová povinnost po tomto dni, přiznání by mělo být podáno do 14 dnů ode dne nastání skutečnosti zákládající vznik daňové povinnosti,

Informace a přiznání k dani z nemovitosti jsou vyhotoveny na tiskopisech dle vzorů stanovených zastupitelstvem obce.Povinnost podávat informace o nemovitostech a stavebních objektech a přiznání k dani z nemovitosti se týká i poplatníků, využívajících osvobození od daně. Správcem daně, příslušným pro daň z nemovitosti, je starosta obce (primátor města).

Fyzické osoby platí daň stanovenou daňovým rozhodnutím ve stejných splátkách do doby trvání daňové povinnosti do dne 15. 3., 15. 5., 15. 9. a 15. 11. zdaňovacího období; právnické osoby, organizační složky a společnosti bez právní subjektivity platí v přiznání vypočtenou daň bez předvolání, ve stejných splátkách do času trvání daňové povinnosti, v termínu do 15. dne každého měsíce.

3.12. Příspěvek na Státní fond pro rehabilitaci postižených osob[URZSZON]

Zaměstnavatel, který zaměstnává alespoň 25 zaměstnanců v přepočtu na plný úvazek je povinen platit měsíčně příspěvek na Státní fond pro rehabilitaci postižených osob (PFRON), a to ve výši stanovené součinem 40,65% průměrné mzdy a počtu pracovníků, odpovídajícího rozdílu mezi počtem zaměstnanců zajišťujícím dosažení koeficientu zaměstnanosti osob se změněnou pracovní schopnosti ve výši 6% a skutečným počtem zaměstnanců se zdravotním postižením. Z příspěvku jsou osvobozeni zaměstnavatelé, u nichž koeficient zaměstnanosti osob se změněnou pracovní schopností činí minimálně 6%.

Zaměstnavatelé, kteří zaměstnávají osoby se změněnou pracovní schopností, zařazované do vysoké míry postižení a osoby, u nichž byly zjištěny určité nemoci [RMPPSURZSZON], jsou oprávněni k uplatnění snižujícího koeficientu, vypočítávaného dle stanoveného vzoru krácení.

Podnikatelé, kteří mají povinnost platit příspěvky na Fond, jsou povinni k vyhotovení měsíčních přiznání a k jejich zaslání elektronickou cestou do 20. dne následujícího měsíce. Ve stejné lhůtě jsou povinni zaplatit příspěvek na účet Fondu.

Příspěvky na Fond jsou citelnou povinností podnikatelů, protože je nelze započítat do výdajů na dosažení příjmů.

3.13. Příspěvky na Fond vodohospodářství a ochranu životního prostředí [UPOŚ].

Podnikatel je povinen vypočítat poplatek za využívání životního prostředí a podat Maršálkovskému úřadu informace o rozsahu využívání ŽP. Informace a poplatky se týkají:

1. vypouštění plynů a prachu do ovzduší,

2. jímání vody,

3. vypouštění odpadních vod do vod nebo do půdy,

4. skládování odpadů.

Podrobné formuláře obsahují: charakteristiku zdrojů látek vypouštěných do ovzduší, včetně procesu spalování paliv v tepelných zdrojích a spalovacích motorech, charakteristiku jímání podzemní a povrchové vody, charakteristiku odpadních vod odváděných do toků a odpadních vod a odváděné srážkové a tající vody, informace o umístění odpadů na skládkách.

Údaje v překládaných formulářích musí pocházet z měřících zařízení nebo dokumentů, např. daňových dokladů o nákupu paliv. Příspěvek se platí čtvrtletně, na základě sazeb stanovených Ministrem životního prostředí. Příspěvek se neplatí, pokud poplatek nepřesahuje 25% nejnižší měsíční mzdy.

 

 

3.14. Daň silniční (UPOL).

Tato daň se vztahuje na:

- nákladní vozidla s přípustnou celkovou hmotností od 3,5 t a pod 12 tun,

- nákladní vozidla s přípustnou celkovou hmotností 12 t nebo vyšší,

- návěsové a přívěsové tahače přizpůsobené k užívání včetně s návěsem nebo přívěsem s povolenou celkovou hmotností soupravy vozidel od 3,5 t a do 12 t,  

- návěsové a přívěsové tahače přizpůsobené k užívání včetně s návěsem nebo přívěsem s povolenou celkovou hmotností soupravy vozidel 12 t a vyšší,

- přívěsy a návěsy, které spolu v motorovým vozidlem mají povolenou celkovou hmotnost od 7 t do 12 t, vyjma spojených pouze se zemědělskou činností, provozovanou poplatníkem zemědělské daně,

- přívěsy a návěsy, které spolu v motorovým vozidlem mají povolenou celkovou hmotnost 12 t a vyšší, vyjma spojených pouze se zemědělskou činností, provozovanou poplatníkem zemědělské daně,

- autobusy.

Daňová povinnost v oblasti silniční daně se týká fyzických osob a právnických osob, které vlastní dopravní prostředky.

Orgánem, příslušným ve věcech silniční daně, je starosta obce (primátor města), na jejímž území se nachází místo bydliště nebo sídlo poplatníka a v případě podniku s více provozovnami nebo subjektu, který se skládá s vyčleněných organizačních složek - správce daně, na jehož území se nachází provozovna nebo složka, která má zdanitelné dopravní prostředky.

Výši daňových sazeb stanoví na základě usnesení zastupitelstvo obce, při čemž roční daňová sazba nemůže být vyšší než limitní sazby, stanovené v zákoně o místních daních a poplatcích. Při stanovení sazeb může zastupitelstvo obce diferencovat výši sazeb pro jednotlivé druhy předmětů zdanění při zohlednění především vlivu dopravního prostředku na životní prostředí, roku výroby nebo počtu míst k sezení.

Silniční daň se platí ve dvou stejných splátkách, do 15. února a 15. září každého roku. Silniční daň se platí bez předvolání na účet rozpočtu příslušné obce.

3.15. Smlouva o zamezení dvojího zdanění mezi Polskou republikou a Českou republikou (UmRP-CR)

Smlouva platí od 1. 1. 1994, byla podepsána 24. 6. 1993. Týká se, bez ohledu na způsob vybírání, daní z příjmu a majetku, které se vybírají ve prospěch obou států, jeho územních celků nebo lokálních orgánů. V Polsku k těmto daním patří daň z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a daň ze zemědělského půdního fondu [čl. 2 UmRP-CR].. Smlouva podrobně upravuje otázky zdanění:

* příjmů z nemovitostí (čl. 6),

*zisků podniků (čl. 7),

*mezinárodní dopravy (čl. 8),

*spojených podniků (čl. 9),

*dividend (čl. 10),

*úroků (čl. 11),

*licenčních pohledávek (čl. 12),

*zisků z prodeje majetku (čl. 13),

*svobodných povolání (čl. 14),

*závislé činnosti (čl. 15),

*mezd ředitelů (čl. 16),

*příjmů umělců a sportovců (čl. 17),

*starobních a invalidních důchodů (čl. 18),

*mezd státních zaměstnanců (čl. 19),

* studentů (čl. 20),

*profesorů a dalších vědeckých pracovníků (čl. 21),

* jiných příjmů (čl. 22)

* movitého a nemovitého majetku (čl. 23).

V případě osob s místem bydliště nebo sídlem v České republice se dvojí zdanění zamezuje tím, že Česká republika při ukládání daní těmto osobám může do základu daně připočítat pro účely uložení daně tyto součásti příjmu, které mohou být zdaněné i v Polsku, ale povolí na odečtení od daně, vypočítané od takového základu, daně částky rovné dani, zaplacené v Polsku. Takové odečtení nemůže překročit tuto část české daně, která byla vypočtena před tímto odečtením a která odpovídá té části příjmu, která může být zdaněna v Polsku [čl.24 UmRP-CR]. .

4. Sociální a zdravotní pojištění v Polsku.

4.1. Úvod

Veřejné plnění, jakým je pojistné na sociální pojištění, se obecně považuje za jednu ze základních součástí vysokých pracovních nákladů v Polsku. Současný systém, který platí od roku 1999, je založen na svém nejdůležitějším pilíři – důchodovém pojištění – na Správě sociálního zabezpečení a Otevřených důchodových fondech.

Pojistné na zdravotní pojištění slouží k financování služeb pro oprávněné osoby a je v současné době spravováno Národním fondem zdraví.

4.2. Legislativní rámec.

Základní význam pro sociální a zdravotní pojištění v Polsku mají:

(a) Ústava Polské republiky ze dne 2. dubna 1997, která stanoví, že „Občan má nárok na sociální zabezpečení v případě pracovní neschopnosti z důvodu nemoci nebo invalidity a po dosažení důchodového věku” [Čl. 67]

a

"Občanům, nezávisle na jejich hmotné situaci, veřejné orgány zajišťují rovný přístup ke službám zdravotní péče financované z veřejných prostředků” [Čl. 68].

(b) Acquis Communautaire (komunitární právo) Evropské unie, přijaté dne 1. 5. 2004 jako platné na území Polské republiky.

Hlavním principem je podléhání legislativě v oblasti sociálního pojištění státu, kde je vykonávaná práce. Zvláštní pravidla se týkají vysílání pracovníků do Polska a dočasného podnikání na vlastní účet na území PR.

(c) zákony [Databáze základních právních dokumentů upravujících pravidla podnikání v Polsku - I. obecná ].

(d) prováděcí nařízení vlády nebo oprávněných ministrů [Databáze základních právních dokumentů upravujících pravidla podnikání v Polsku - I. obecná].

4.3. Sociální pojištění.

Sociální pojištění zahrnuje důchodové starobní, důchodové invalidní, nemocenské a úrazové pojištění. Pojistné je nákladem v podnikání podnikatele a je považováno za položku snižující příjmy před zdaněním daní z příjmu fyzických osob pro pojištěné osoby.

4.3.1. Důchodové starobní pojištění.

Pojistné na toto pojištění činí 19,52% vyměřovacího základu. Je financováno z jedné poloviny (po 9,76%) pojištěnou osobou a  z druhé plátcem pojistného (zaměstnavatelem, zadavatelem). V případě podnikatelů – fyzických osob a osob s nimi spolupracujícími hradí celé pojistné podnikatel.

Vyměřovací základ pojistného na důchodové starobní pojištění je omezen. Výše ročního omezení vyměřovacího základu pro pojistné na toto pojištění činí v roce 2010 -  94 380 PLN.

4.3.2. Důchodové invalidní pojištění.

Pojistné na toto pojištění činí 6% vyměřovacího základu, z toho 1,5% hradí pojištěnec a 4,5% plátce pojistného (zaměstnavatel, objednatel). V případě podnikatelů – fyzických osob a osob s nimi spolupracujících celé pojistné hradí podnikatel.

Vyměřovací základ pojistného na důchodové invalidní pojištění je omezen. Výše ročního omezení vyměřovacího základu pro pojistné na toto pojištění činí v roce 2010 - 97 380 PLN.

4.3.3. Nemocenské pojištění.

Pojistné na nemocenské pojištění činí  2,45% vyměřovacího základu. Je financováno v celé výši pojištěnou osobou. V případě podnikatelů – fyzických osob a osob s nimi spolupracujících (pro které je dobrovolné) hradí celé pojistné  podnikatel.

4.3.4. Úrazové pojištění.

Pojistné na toto pojištění činí od 0,37% do 3,33% vyměřovacího základu. Procentuální sazba pojistného na úrazové pojištění pro plátce pojistného, kteří měli povinnost a podali hlášení ZUS IWA za tři následující po sobě předchozí kalendářní roky, je stanovena Správou sociálního zabezpečení (ZUS). Její výši má SSZ (ZUS) povinnost oznámit plátcům do 20. 4. každého roku. Podrobná pravidla pro stanovení pojistného na úrazové pojištění jsou popsána v příručce "Ustalanie stopy procentowej składki na ubezpieczenie wypadkowe" na webových stránkách ZUS www.zus.pl.

 

Pojistné financuje v celé výši plátce pojistného (zaměstnavatel, zadavatel práce). V případě podnikatelů – fyzických osob a osob s nimi spolupracujících hradí celé pojistné podnikatel.

4.3.5. Výše pojistného pro podnikatele* pro rok 2010 činí:

Druh pojistného / účet	Vč. dobrovolného nemocenského pojištění	Bez dobrovolného nemocenského pojištění
Sociální pojištění´** účet: 83 1010 1023 0000 2613 9510 0000	559,49 PLN	513,24 PLN
Zdravotní pojištění účet: 78 1010 1023 0000 2613 9520 0000	233,32 PLN	233,32 PLN,
Fond práce účet: 73 1010 1023 0000 2613 9530 0000	46,25 PLN,	46,25 PLN,

Osoby provozující mimozemědělskou podnikatelskou činnost, které:

1. zahájily podnikání nejdříve 25. 08. 2005,

2. neprovozují nebo v období posledních 60 kalendářních měsíců před dnem zahájení podnikání neprovozovaly mimozemědělskou podnikatelskou činnost,

3. nepodnikají pro bývalého zaměstnavatele, pro něhož před dnem zahájení podnikání v daném nebo předchozím kalendářním roce vykonávaly v rámci pracovního poměru nebo družstevního pracovního poměru činnosti zahrnuté do provozované podnikatelské činnosti,

uplatňují snížený vyměřovací základ pojistného. V roce 2010 tento základ stanoví deklarovaná částka, minimálně však 395,10 PLN.

4.4. Zdravotní pojištění.

Systém financování zdravotní péče a povinnosti podnikatelů v této oblasti upravuje zákon o službách zdravotní péče (UŚOZ). Osoby, které provozují mimozemědělskou podnikatelskou činnost, osoby s nimi spolupracující a osoby, které jsou zaměstnanci podle zákona o systému sociálního zabezpečení, podléhají pojistné povinnosti. Členové rodin osob, na které se vztahuje povinnost zdravotního pojištění, kteří bydlí na území PR, nepodléhají-li povinnému zdravotnímu pojištění, jsou považováni za pojištěné.

Pojistné na zdravotní pojištění činí 9% vyměřovacího základu a je v celé výši výdajem pojištěných osob. Vyměřovací základ se stanovuje:

- pro zaměstnance – na základě předpisů týkajících se vyměřovacího základu důchodového pojištění,

- pro podnikatele a spolupracující osoby – deklarovaná částka, která nemůže být nižší než 75% průměrné mzdy .

Část pojistného ve výši 7,75% vyměřovacího základu se odečítá od daně z příjmů fyzických osob nebo paušální daně z příjmů, placené pojištěnými osobami.

Správa sociálního zabezpečení (Zakład Ubezpieczeń Społecznych) má povinnost ověřovat údaje o pojištěných osobách a je oprávněna k provádění kontroly správnosti přihlášení ke zdravotnímu pojištění osob, na které se toto pojištění vztahuje a deklarovaných vyměřovacích základů pro pojistné, správnosti výpočtu, placení a odvádění pojistného.

4.5. Povinnosti plátců pojistného.

4.5.1. Hlášení údajů o plátci a pojištěných osobách.

K základním povinnostem podnikatelů v této oblasti patří:

- ohlášení údajů o plátci a jejich změn

 - ohlášení údajů (změn údajů) o pojištěných osobách

Vzory dokumentů, které se používají v postupech v rámci realizace těchto povinností, jsou stanoveny v předpisech Nařízení Ministra práce a sociální politiky.

Platí následující lhůty pro realizaci vyjmenovaných povinností:

Pol.	Specifikace	Termín
1	Přihlášení plátce pojistného	Do 7 dnů od: - zaměstnání prvního zaměstnance nebo vzniku právního poměru opodstatňujícího vznik pojistné povinnosti první osoby. - vzniku povinnosti důchodových starobních a invalidních pojištění pro pojištěné, povinných pouze platit pojistné na vlastní pojištění nebo osob s nimi spolupracujících
2	Přihlášení pojištěné osoby	do 7 dnů od vzniku pojistné povinnosti
3	Ohlášení změny údajů plátce	do 14 dnů od nastání změn
4	Ohlášení změny údajů pojištěné osoby	do 7 dnů od vzniku pojistné povinnosti

 

4.5.2. Vyhotovení přiznaní.

K základním povinnostem podnikatelů v této oblasti patří:

- vybírání pojistného, které jde k tíži pojištěným osobám,

- vypočítání výše pojistného plátce,

- vyplácení plnění,

- podávání přiznání o výši pojistného a zaplacených plněních,

- vyhotovení a předkládání jiných dokumentů,

- placení pojistného.

Přiznání, podle vzorů stanovených Ministrem práce a sociální politiky, se podává v tištěné podobě (plátci, kteří platí pojistné do 5 pojištěných osob) nebo elektronicky (ostatní) v programu „Płatnik”.

Aktuální verze programu "Płatnik" je 8.01.01.

CD-ROM s programem "Płatnik" a školícím programem jsou k dispozici na územních pobočkách ZUS a na stránkách: e-inspektorat.zus.pl.

Platí následující lhůty pro realizaci vyjmenovaných povinností:

Pol.	Specifikace	Termín
1	Podání přiznání a zaplacení pojistného - příspěvkové organizace a rozpočtové jednotky - fyzické osoby, které platí pojistné pouze za sebe - ostatní plátci	do 5. dne následujícího měsíce   do 10. dne následujícího měsíce do 15. dne následujícího měsíce
2	Předložení opravy přiznání.	do 7 dnů od zjištění nesrovnalostí

 

4.5.3. Placení pojistného.

Plátce je povinen platit pojistné ve lhůtách pro předložení přiznání. Pojistné lze platit pouze bezhotovostně, při využití vzorů platebních příkazů pro pojistné.

Zaplacení pojistného s prodlením zakládá povinnost zaplatit penále za prodlení, dle pravidel a ve výši stanovené v zákoně o správě daní a poplatků. Pojistné a penále z prodlení plátcem nezaplacené SSZ (ZUS) vymáhá v souladu s předpisy o exekučním řízení ve správě nebo soudní exekucí. V případě nezaplacení pojistného nebo zaplacení v nižší výši může SSZ (ZUS) vyměřit plátci pojistného dodatečný poplatek ve výši 100% nezaplaceného pojistného.

4.6.4. Jiné povinnosti.

Řádnost realizace povinností uvedených v b. 3.6.1. - 3.6.3. může být SSZ (ZUS) kontrolována v souladu s Nařízením vlády ze dne 30. 12. 1998 o podrobných pravidlech a způsobu provádění kontroly plátců pojistného. V rámci této kontroly má kontrolní inspektor SSZ právo:

- zkoumat veškeré knihy, finanční a účetní a osobní doklady a jiné nosiče informací spojené s rozsahem kontroly,

- provést ohledání majetku plátců pojistného, kteří nezaplatili pohledávky z titulu pojistného,

- zajistit shromážděné důkazy,

- žádat o poskytnutí informací plátce pojistného a pojištěného,

- legitimovat osoby s cílem určit jejich totožnost, je-li to nezbytné pro účely kontroly,

- vyslýchat svědky,

- vyslýchat plátce pojistného a pojištěného, jsou-li z důvodů absence nebo vyčerpání jiných důkazních opatření dosud nevyjasněné okolnosti, které mají význam pro kontrolní řízení.

Během kontroly je plátce pojistného povinen:

- zpřístupnit veškeré knihy, doklady a jiné nosiče informací spojené s rozsahem kontroly, které jsou uchovávány u plátce nebo u třetích osob v souladu s pověřením těchto osob k některým úkonům na základě smluv.

- zpřístupnit k prohlídce majetek, jehož zkoumání se nachází v rozsahu kontroly, je-li plátce v prodlení s úhradou pohledávky z titulu pojistného,

- vyhotovit a vydat kopie dokumentů, spojených s rozsahem kontroly a stanovených kontrolním inspektorem SSZ,

- zajistit nezbytné podmínky pro provedení kontrolních úkonů, za tímto účelem zpřístupnit spojovací prostředky (s výjimkou dopravních prostředků) a jiné technické prostředky, které má k dispozici, k provedení kontrolních úkonů,

- poskytovat vysvětlení kontrolujícímu,

- během kontroly předložit překlad do polského jazyka předložených finančních a účetních dokladů a osobních dokumentů, vyhotovených v cizím jazyce.

Do 14 dnů ode dne obdržení protokolu má kontrolovaný právo podat výhrady k jeho výsledkům a zároveň poukázat na příslušné důkazní prostředky.

Plátce pojistného nebo osoba oprávněná jednat jeho jménem, která:

- nedodržuje povinnost platit pojistné v předpisy předepsané lhůtě,

- neohlašuje zákonem povinné údaje, nebo ohlašuje nepravdivé údaje, nebo poskytuje v těchto záležitostech nepravdivá vysvětlení, nebo odmítá jejich poskytnutí,

- maří nebo ztěžuje provedení kontroly,

- nedodržuje povinnost vyplácet plnění ze sociálního pojištění a finančních příspěvků ze státního rozpočtu nebo je vyplácí bez nároků,

- nevede dokumentaci spojenou s výpočtem pojistného a vyplácením plnění ze sociálního pojištění,

- nedodržuje povinnost zasílat přiznání a jmenovité měsíční zprávy v předepsané lhůtě,

- nedodržuje povinnost předávat dokumenty spojené se sociálním pojištěním elektronickou formou

bude potrestána peněžitým trestem do 5 000 zlotých. Trestní odpovědnost se vztahuje i na toho, kdo:

- neohlašuje požadované údaje nebo ohlašuje nepravdivé údaje, které ovlivňují vyměření pojistného na zdravotní pojištění, poskytuje v těchto záležitostech nepravdivá vysvětlení nebo odmítá jejich poskytnutí,

- maří nebo ztěžuje provedení kontroly v oblasti realizace zdravotního pojištění,

- neplatí včas pojistné na zdravotní pojištění.

 

Pojistné lze platit pouze bezhotovostně, při využití vzorů platebních příkazů pro pojistné:

K základním povinnostem podnikatelů v oblasti zdravotního pojištění patří:

* přihlášení údajů o plátci a jejich změn,

* přihlášení údajů pojištěných osob a jejich změn dle pravidel zákona o systému sociálního zabezpečení,

*vybírání pojistného, které jde tíži pojištěných osob,

*předkládání přiznání dle pravidel zákona o systému sociálního zabezpečení,

*vyhotovení a předkládání jiných dokumentů,

*úhrada pojistného.

V případě, nepostačuje-li vypočtená záloha na daň z příjmů pojištěné osoby na úhradu pojistného na zdravotní pojištění, je plátce povinen předložit přehled vybraného pojistného, obsahující:

*jméno a příjmení pojištěného,

*adresu bydliště pojištěného,

*rodné číslo a DIČ pojištěného a chybí-li některé z těchto čísel – sérii a číslo občanského průkazu nebo cestovního pasu,

*název (firmu), sídlo a kód plátce,

*DIČ a IČ plátce

kdy plátce, který platí pojistné za maximálně 5 osob, může přehled předložit v tištěné podobě dle