Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce

Prostřednictvím projektu EUROREGIONÁLNÍ PERISKOP Vám přinášíme zajímavé články z novin, internetu a další a informace z území polské části Euroregionu Nisa. Případné připomínky a náměty ke zlepšení prosím zasílejte na j.zamecnik@ern.cz.

GRYFÓW ŚLĄSKI – Jednou z prvních obcí v Dolním Slezsku, která spustila likvidaci neekologických žump je Gryfów Śląski. Po dvaceti letech čekání začala radnice napojovat budovy v historické části města na kanalizaci. Plní tím podmínky Evropské unie, podle níž musí být do roku 2015 všechny obce nad dva tisíce obyvatel vybavené kanalizační sítí a čistírnou odpadních vod. Polsko se k tomu zavázalo ve smlouvě o vstupu do Evropské unie. Nedodržení těchto závazků by znamenalo obrovské finanční sankce. Gryfów Śląski je jednou z málo obcí, která likviduje žumpy na vlastní náklady, přičemž napojení jedné budovy na kanalizaci představuje výdaje kolem pěti tisíc zlotých. V letošním roce obec zlikvidovala pět žump a do prosince bude zrušeno dalších pět. Ve městě zůstává ještě dvacet jímek, které budou zrušeny postupně v dalších letech „V létě byl zápach k nevydržení, splašky tekly přes dvory domů,“ vzpomínají s hrůzou občané města. Například Jan Wolar říká: „V mém domě se žumpa často ucpávala a přes toalety vnikal zápach i splašky zpět do bytů – konečně to skončí.“ Za pravdu jim dává i Helena Okulowska, ředitelka Podniku komunálních služeb v Gryfowě: „Žumpy způsobovaly nám i občanům řadu problémů. Poruchy byly na denním pořádku.“ Podle ní budou díky napojení budov na kanalizaci vyčištěny dvory, na kterých se nacházely žumpy a děti tak získají nové prostory pro zábavu. Také v jiných dolnoslezských malých městečkách jsou žumpy postupně rušeny, ale vedení obcí nehradí napojení budov na kanalizační síť. Je tomu tak v Chocianowě, kde se ještě v tomto roce nájemníci budov zbaví žump ve dvou ulicích. Své přípojky si však musí zaplatit sami. „Díky tomu nebude ve městě v podstatě žádná žumpa,“ přesvědčuje Dorota Czukiewska, vedoucí oddělení rozvoje chojnowského magistrátu. Daleko hůř je na vesnicích. Například v obci Strzegom čeká deset vesnic na kanalizaci a v obci Chocianów dokonce jedenáct. „V příštím roce budeme stavět kanalizaci v Komarně a Radomierzi. Pokusíme se bezplatně napojit občany na kanalizační síť, umožní-li to finanční prostředky z Obecního fondu ochrany životního prostředí,“ slibuje Jerzy Grygorcewicz, starosta obce Janowice Wielkie.

Existence zastaralých žump přináší obcím další problémy. Jejich majitelé je často nelegálně vyprazdňují a plašky většinou skončí v řekách nebo příkopech. Samosprávy se s tímto nešvarem pokoušejí bojovat kontrolami prováděnými Městskou policií. Jen v samotné Wrocławi bylo v poslední době uloženo více než 400 pokut za víc než 30 tisíc zlotých. Většinou za neuzavření smlouvy na vyvážení žump.

ZGORZELEC/ČERNOUSY - Lávky pro pěší a cyklisty, místní komunikace, rozhledny, informační tabule pro turisty a další praktické objekty by nikdy nevznikly v trojzemí Česka, Polska a Německa bez dotací z EU. Investice nejsou závratně vysoké, ale jsou velmi potřebné a ulehčují, či zpříjemňují obyvatelům život. Jedním z takových projektů je společná cyklostezka polské obce Zgorzelec a českých Černous, která by měla být dokončena v červnu příštího roku. Obě pohraniční samosprávy plánují cestou propojit polský Spytków se Vsí v Čechách.

ohraniční obce se dohodly a podaly společný projekt do Evropského fondu pro regionální rozvoj a dotaci obdržely. Češi budou stavět 4,8 km nové komunikace, na kterou vynaloží 687 tis. euro a obec Zgorzelec vynaloží na svůj úsek dlouhý 1,7 km 336 tis. euro. Do projektu je zahrnuta i výstavba mostu přes mokřiny a malý hraniční potok. Dotace z EU tvoří 85 % celkových nákladů. Nová cesta bude sloužit především turistům. Vznikne v místě stezky, kterou již řadu let využívala řada polských, českých a německých cyklistů a pěších turistů. Trasa vede malebnou krajinou u nádrže Witka. Asfaltová silnice končila ve Spytkowě, na polské straně, a směrem do Čech se bylo nutné prodírat úzkými polními stezkami přes

keře a mokřiny. Mimo to spojí nová cesta německé, české a polské cyklistické stezky a díky její výstavbě se mohou turisté vydat např. ze Zgorzelce do Gőrlitz a projet kolem nádrže Berzdorfer See. Není to jediná společná iniciativa v pohraničí. Obyvatelé Pieńska chodí k německým sousedům do vesnice Deschka po lávce přes Nisu, jejíž výstavba stála 1,5 mil. PLN. Většina této částky pochází z evropských fondů. Po stejné lávce přechází nyní také několik dětí z Pieńska na druhou stranu řeky, odkud je autobus vozí do německé mateřské školy. Vydáním společných map zahájily spolupráci se sousedy v Čechách také krkonošské obce. Plánují také postavit dvojjazyčné informační tabule o turistických atraktivitách v regionu. V Kladské kotlině se obec Międzylesie dohodla s českou obcí Dolní Morava, že společně postaví na česko-polské hranici rozhlednu na Klepáči. Bude 28 m vysoká a na celkové náklady na její výstavbu ční 160 tis. PLN. Evropská unie přispěla 75%. Samospráva v Międzylesiu odpovídá za výstavbu rozhledny a Češi za propagaci nové turistické zajímavosti. Horskou krajinu bude možné obdivovat z nové rozhledny již od září letošního roku. Nowa Ruda realizuje s českým Broumovem projekt s názvem „Tak jako Pat a Mat“. Obě města obdržela dotaci 257 tis. EUR na projekt, který mj. zahrnuje kurs českého jazyka, nákup pódia a ozvučení. „Češi jsou pragmatičtí,“ říká Jacek Jakubiec z Euroregionu Nisa.

„Hledají u nás partnery, protože takový je požadavek evropských fondů. Ale získat dotace je snažší společně. Obyvatelé mohou z této spolupráce čerpat přínosy, a proto je nutné podporovat každý nápad.“

JELENÍ HORA – Ostrý spor se rozhořel mezi zastupiteli města Jelení Hora a primátorem. Ten se snaží změnit umístění sportovního komplexu, kterým je druhé jelenohorské hřiště budované v rámci programu Orlik. Na mimořádném červencovém zasedání městského zastupitelstva, svolaného na návrh primátora města, měli zastupitelé schválit jím navrhovanou změnu. Nestalo se tak a proto není zřejmé, zda se ve městě další hřiště začne vůbec stavět. Problém spočívá v tom, že zastupitelé na schůzi zastupitelstva 30. června přijali usnesení, že druhý městský komplex hřišť v rámci programu „Moje hřiště - Orlik 2012“ bude postaven u základní školy č. 6 na ul. Cieplicka. To se však od začátku nelíbilo primátorovi, který chce, aby komplex stál jinde - u souboru škol uměleckých řemesel v Cieplicích Podle zastupitele města Ireneusze Łojeka začaly hned po schválení varianty na ul. Cieplicka pokusy vedení města usnesení zastupitelstva změnit. Łojek zároveň tvrdí, že neexistuje žádný racionální důvod, aby se stavělo jinde. Také zastupitelka Grażyna Malczuk je přesvědčena, že umístění při Základní škole č. 6 je daleko lepší, protože děti a mládež z blízkého sídliště budou mít na hřiště volný přístup. Zároveň dodává, že ještě žádná jiná jelenohorská investice nevzbudila tolik emocí. Primátor města Marek Obrębalski proti tomu argumentuje tím, že umístění Orliku při souboru škol uměleckých řemesel je výhodnější, protože zdejší školy navštěvuje dvakrát tolik žáků, než základní školu. Hlavním cílem programu Orlik je podle něj umožnění přístupu dětem a mládeži ke sportovní infrastruktuře. „Využití hřišť ve vyučovacích hodinách bude daleko větší při školách uměleckých řemesel,“ přesvědčuje Marek Obrębalski. Doposud museli žáci těchto škol sportovat na stadionu na ul. Lubańska.

Primátor má za to, že při Základní škole č. 6 se může vybudovat moderní víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Navíc investice při škole uměleckých řemesel bude jednodušší, neboť v sousedství probíhá jiná investice, pro kterou je hotová dokumentace. „Argumenty pana primátora nás nepřesvědčily, proto jsme nezměnili dříve přijaté rozhodnutí,“ řekl zastupitel Sajnog. Spor o umístění sportovního areálu může mít pro Jelení Horu neblahé důsledky. Předseda dolnoslezského zastupitelstva Jerzy Pokój upozornil, že pokud nedojde k dohodě, může maršálek zrušit financování. Jedná se o 30% hodnoty investice, tj. kolem 330 tis. PLN. Zastupitelé Jelení Hory však doufají, že se tak nestane. V polovině července byly v okolí Jelení hory otevřeny první tři Orliky. Z nových hřišť se radují obyvatelé Janowic Wielkich, Wojcieszowa a Podgórzyna.

„Při výstavbě nevznikly žádné problémy,“ zdůrazňuje Jerzy Grygorcewicz, starosta Janowic Wielkich a dodává, že díky posunu investice o půl roku, se podařilo sjednat o hodně nižší cenu. V roce 2008 žádaly firmy 1,6 až 1,8 milionů PLN. Letos se podařilo Orlik vybudovat za 1 mil. PLN. „To je cenový rekord v Dolním Slezsku,“ raduje se starosta Grygorcewicz. Hřiště budou bezplatně využívat všichni zájemci, včetně sportovních klubů.

JELENÍ HORA - Na práci v jelenohorském magistrátu musí rezignovat dosavadní zástupce primátora Jerzy Łuzniak, který kandiduje na nového náměstka maršálka Dolního Slezska. Má nastoupit místo Piotra Boryse, jenž se stal v červnu europoslancem. Kdo nahradí Jerzego Łuzniaka v křesle zástupce primátora?

Primátor Marek Obrębalski zatím neprozradil s kým by chtěl spolupracovat. Vzkázal, že do 23. července, kdy se bude konat zasedání zastupitelstva vojvodství, na kterém by se mělo hlasovat o kandidátce Jerzego Łuzniaka, bude jeho zástupcem on a jméno nového zástupce primátora se občané dozví brzy po té.

Pokusili jsme se pátrat na úřadě i v městském zastupitelstvu, kdo by mohl být potencionálním kandidátem. Podle představitelů různých uskupení zasedajících v městském zastupitelstvu, by to neměl být cizí člověk. Nechtějí, aby se opakovala situace, kdy na místo zástupce primátora byl povolán politik ze Świeradowa Zdrój – Zbigniew Szereniuk, který velmi těžce vnikal do problémů města.

Podle člena zastupitelstva za PiS Krzysztofa Mroza, může tuto funkci zastávat pouze obyvatel Jelení Góry. „Důležité je, aby byl zvolen co nejdříve a ne jako minule, kdy jsme na nového zástupce čekali téměř rok,“ uvedl. Podle jeho názoru, primátor a jeden zástupce nezvládnou úkoly po odcházejícím Łuźniakovi. „Problémů spojených např. s proměnou MZK (Městský dopravní podnik) na společnost nebo s komunálními investicemi, mezi jiným s výstavbou obchvatu, je příliš mnoho, aby to zvládli ve dvojici,“ uvažuje Krzysztof Mróz.

„Do konce volebního období zbývá půl roku, proto není času na učení,“ říká na toto téma Grażyna Malczuk z SLD. Dle jejího názoru, by byl rozumnou volbou ekonom Jerzy Lenard z Občanské platformy. I když v zastupitelstvu zasedá první období, dobře poznal komunální problémy města, což byla hlavní oblast, kterou se zástupce primátora zabýval. Lenard je také specialistou zabývajícím se získáváním financí z unijních fondů.

„Dosud nikdo o této záležitosti se mnou nehovořil,“ odpověděl Jerzy Lenard na přímo položenou otázku.

V kuloárech úřadu se hovoří také o kandidatuře jiného politika PO - Wiesława Tomery. Jde o pracovníka samosprávy s dlouholetými zkušenostmi a mimo městského zastupitelstva pracuje ve firmě JELFA jako specialista pro rozvoj firmy. Je však otázkou zda bude chtít vyměnit práci v prosperující firmě za funkci zástupce primátora města, která by také mohla skončit v roce 2010? Sám hovoří, že by o tom uvažoval, avšak doposud takovou nabídku nedostal.

Zástupce Jerzego Łuzniaka na Městském úřadě bude mít na starosti komunální hospodářství. Bude řídit odbory geodézie, správy majetku, ochrany životního prostředí, zemědělství, výstavby a architektury a také městskou policii.

ŚWIERADOW ZDROJ/ KUDOWA – zdroj/Karpacz - O nejatraktivnější promenádní pěší zónu soutěží podhorské lázně na polské straně Krkonoš. Všechny si zároveň uvědomují, že první krok k vytvoření pěších zón v jejich obcích je třeba odvést automobilový provoz mimo centra.Świeradow Zdrój již získal na výstavbu pěší zóny sedm mil. zlotých. Díky prostředkům z Evropské Unie bude mít město tři nové ulice, kterými bude provoz odveden mimo centrum města. Nyní přes něj vede komunikace, kterou projíždí denně přes šest tisíc vozidel. Aby se alespoň trochu snížil dopravní ruch, byl na ní již před několika lety zaveden jednosměrný provoz. Složitější problém má Karpacz, protože městem vede jen jedna hlavní silnice. Zastupitelé rozhodli, že město vybuduje u této komunikace chodník. Dříve je však nutné postavit obchvat, který vyvede provoz z města. Vedení města se o to snaží již několik let. Je však jisté, že se to neobejde pomoci Evropské unie. Jen na tuto investici bude třeba 20 mil. zlotých. I lázně Kudowa - Zdrój plánují změnit ulici Moniuszki v pěší zónu, i když bude dlouhá jen zhruba sto m.

V současnosti je jediná turistická pěší zóna v Dolním Slezsku je v Polanici – Zdroj, což je pro jiná města jen pouhým snem. Půlkilometrový úsek spojuje lázně s centrem města, středem protéká říčka Bystrzyca Dusznicka. Nejvíc pěších zón v Dolním Slezsku má Wroclaw. Jen v samotném centru je jich několik. Například více než deset let má tento charakter náměstí, dále 300 metrová ulice Oławska, 400 metrová část ulice Swidnicka a 800 metrový úsek ulice Szewska. Všechny jsou spojené s náměstím. Protože tyto ulice jsou celý den plné chodců, chtějí úředníci města vybudovat další. V Jelení Górze tvoří pěší zónu ul. 1 Maja, v Legnicy ul. Najswietszej Marii Panny a v Lubinu alej Pod Platanami.

DOLNÍ SLEZSKO – Víc než dva tisíce zlotých v přepočtu na jednoho obyvatele získala v roce 2008 z fondů Evropské unie jedna z nejchudobnějších obcí v Dolním Slezsku Pielgrzymka (žije zde 4,6 tis. obyvatel). Je to víc než získala větší Rudna či Polkowice. Maličké Bardo předložilo desetkrát větší požadavek než veliký Lubin a získalo také desetkrát větší podporu.

Świerzawa s necelými osmi tisíci obyvateli by bez pomoci Evropské unie nevybudovala tělocvičnu a nepřipojila tři vesnice na vodovod. Nebylo by kulturní centrum, rozhledna v Podgórkách, amfiteátr v Biegoszowěa ani kotelna na biomasu zajištující levnější teplo pro domy v centru města. Úřad požádal rovněž o příspěvek na kanalizaci, informatizaci a zvyšování kvalifikací úředníků města. Téměř všechny žádosti jsou přijaty. Dnes je Świerzawa zadlužena zhruba na 42-43 % rozpočtu města. Obec Ciepłowody, což je sedmnáct vesnic roztroušených na velkém území, má tři tisíce obyvatel a rozpočet mírně nad sedm mil. zlotých. Bez Evropské unie by mohli vydat na investice 0,8 – 1 mil. zl. Od vstupu Polska do Evropské unie však město podalo 19 projektů a získalo tak navíc 5 mil. zlotých. Úřad za to vybudoval vodovody, základní školu, opravil silnice. Město dosud nemá dluhy, ale na kanalizaci v Baldwinowicích a Piotrowicích Polských již muselo požádat o úvěr. Podalo žádost na dotaci ve výši 3.8 mil PLN. Obec Krotoszyce, která má stejný počet obyvatel a stejný rozpočet jako Ciepłowody, z Evropské unie již získala finanční prostředky na výstavbu vodovodů a kanalizací v šesti vesnicích a postavila klubovnu. Vesnice Nowa Ruda má rozpočet 35 mil. zlotých, z toho polovina je z EU. V každé obecní škole jsou dnes kvalitně vybavené učebny informatiky. Vznikla také tři vzdělávací střediska s internetem. Město Nowa Ruda (24 000 obyvatel, rozpočet 62 mil. zlotých, z toho jedna třetina jsou prostředky z Evropské unie), patří také k těm nejaktivnějším. Zatím podalo 32 projektů s rizikem zadluženosti na úrovni 56-58 %. Nyní dokončuje žádost na 1 mil. EUR na zateplení domů a má připravenou žádost na revitalizaci. Na pomoc nejchudším obcím je zpracován maršálkovským úřadem speciální program - Dolnoslezský fond rozvojové pomoci. Na územní plánování je určeno 100 tis. PLN. Na 20 samospráv získá dotaci na konkrétní cíle (600 tis. zl). V obci Wojcieszow (okres Zlotoryja) se bude např. jednak o modernizaci hasičské zbrojnice, modernizaci mateřské školy a výstavbu splaškové kanalizace na dvou ulicích.

Zdroj: http://www.polskatimes.pl/drukuj/136800,cieplice-wychodza-z-cienia,id,t.html, Gazeta Wroclawska, 3.7.2009

JELENÍ HORA/CIEPLICE - V roce 1975 byly lázně Cieplice sloučeny s Jelení Horou a ponechány svému osudu. Trvalo mnoho dlouhých let, než si hlavní město Krkonoš, jak je Jelení Hora nazývána, uvědomilo, že lázně v Cieplicích jsou výjimečnou atrakcí pro obyvatele i lázeňské hosty. Město se proto stalo hlavním partnerem evropského projektu, kterým chtějí dolnoslezské lázně společně lákat návštěvníky do této oblasti. Deset lázní v Dolním Slezsku již podepsalo dohodu o spolupráci a bude usilovat o dva mil. zlotých na společnou propagaci.

Lázně v Ciplicích předložily tři žádosti o dotaci na lázeňské investice. Nejdřív se bude realizovat obnova lázeňského parku, žádost na 11 mil. zl. již prošla formálním hodnocením v Dolnoslezském maršálkovském úřadě a čeká na hodnocení kvality projektu. Zda obdrží dotaci, bude známo začátkem příštího roku.

Za téměř 50 mil. zlotých mají být vybudované kryté i otevřené bazény, včetně skluzavek a welness centra. Zatím je projekt jako náhradní v Ministerstvu pro regionální rozvoj.

Za 16 mil. zlotých uvažuje město přestavět a renovovat pro kulturní účely bývalé cisterciánské objekty v Cieplicích. Předpokládá se, že do části budov se přestěhuje Přírodovědecké muzeum a Kulturní centrum „Przystań Twórcza“.

Slabým místem všech plánů je závislost na evropských dotacích. Jakmile nebudou projekty schváleny, bude rozvoj Cieplic ohrožen. Slibů týkajících se investic do Cieplic již byla řada a zdá se, že teprve nyní vedení Jelení Góry pochopilo, že lázeňství je nutno považovat za hybnou ekonomickou sílu celého regionu. V první řadě by v Cieplicích měly vzniknout termální bazény, které mohou nalákat lázeňské hosty a další investory. Bohužel, také o nich se mluví již 50 let

Toto i další vydání jsou ke stažení na www.ern.cz

Prostřednictvím projektu EUROREGIONÁLNÍ PERISKOP Vám přinášíme zajímavé články z novin, internetu a další a informace z území polské části Euroregionu Nisa. Případné připomínky a náměty ke zlepšení prosím zasílejte na j.zamecnik@ern.cz.

GRYFÓW ŚLĄSKI – Jednou z prvních obcí v Dolním Slezsku, která spustila likvidaci neekologických žump je Gryfów Śląski. Po dvaceti letech čekání začala radnice napojovat budovy v historické části města na kanalizaci. Plní tím podmínky Evropské unie, podle níž musí být do roku 2015 všechny obce nad dva tisíce obyvatel vybavené kanalizační sítí a čistírnou odpadních vod. Polsko se k tomu zavázalo ve smlouvě o vstupu do Evropské unie. Nedodržení těchto závazků by znamenalo obrovské finanční sankce. Gryfów Śląski je jednou z málo obcí, která likviduje žumpy na vlastní náklady, přičemž napojení jedné budovy na kanalizaci představuje výdaje kolem pěti tisíc zlotých. V letošním roce obec zlikvidovala pět žump a do prosince bude zrušeno dalších pět. Ve městě zůstává ještě dvacet jímek, které budou zrušeny postupně v dalších letech „V létě byl zápach k nevydržení, splašky tekly přes dvory domů,“ vzpomínají s hrůzou občané města. Například Jan Wolar říká: „V mém domě se žumpa často ucpávala a přes toalety vnikal zápach i splašky zpět do bytů – konečně to skončí.“ Za pravdu jim dává i Helena Okulowska, ředitelka Podniku komunálních služeb v Gryfowě: „Žumpy způsobovaly nám i občanům řadu problémů. Poruchy byly na denním pořádku.“ Podle ní budou díky napojení budov na kanalizaci vyčištěny dvory, na kterých se nacházely žumpy a děti tak získají nové prostory pro zábavu. Také v jiných dolnoslezských malých městečkách jsou žumpy postupně rušeny, ale vedení obcí nehradí napojení budov na kanalizační síť. Je tomu tak v Chocianowě, kde se ještě v tomto roce nájemníci budov zbaví žump ve dvou ulicích. Své přípojky si však musí zaplatit sami. „Díky tomu nebude ve městě v podstatě žádná žumpa,“ přesvědčuje Dorota Czukiewska, vedoucí oddělení rozvoje chojnowského magistrátu. Daleko hůř je na vesnicích. Například v obci Strzegom čeká deset vesnic na kanalizaci a v obci Chocianów dokonce jedenáct. „V příštím roce budeme stavět kanalizaci v Komarně a Radomierzi. Pokusíme se bezplatně napojit občany na kanalizační síť, umožní-li to finanční prostředky z Obecního fondu ochrany životního prostředí,“ slibuje Jerzy Grygorcewicz, starosta obce Janowice Wielkie.

Existence zastaralých žump přináší obcím další problémy. Jejich majitelé je často nelegálně vyprazdňují a plašky většinou skončí v řekách nebo příkopech. Samosprávy se s tímto nešvarem pokoušejí bojovat kontrolami prováděnými Městskou policií. Jen v samotné Wrocławi bylo v poslední době uloženo více než 400 pokut za víc než 30 tisíc zlotých. Většinou za neuzavření smlouvy na vyvážení žump.

ZGORZELEC/ČERNOUSY - Lávky pro pěší a cyklisty, místní komunikace, rozhledny, informační tabule pro turisty a další praktické objekty by nikdy nevznikly v trojzemí Česka, Polska a Německa bez dotací z EU. Investice nejsou závratně vysoké, ale jsou velmi potřebné a ulehčují, či zpříjemňují obyvatelům život. Jedním z takových projektů je společná cyklostezka polské obce Zgorzelec a českých Černous, která by měla být dokončena v červnu příštího roku. Obě pohraniční samosprávy plánují cestou propojit polský Spytków se Vsí v Čechách.

ohraniční obce se dohodly a podaly společný projekt do Evropského fondu pro regionální rozvoj a dotaci obdržely. Češi budou stavět 4,8 km nové komunikace, na kterou vynaloží 687 tis. euro a obec Zgorzelec vynaloží na svůj úsek dlouhý 1,7 km 336 tis. euro. Do projektu je zahrnuta i výstavba mostu přes mokřiny a malý hraniční potok. Dotace z EU tvoří 85 % celkových nákladů. Nová cesta bude sloužit především turistům. Vznikne v místě stezky, kterou již řadu let využívala řada polských, českých a německých cyklistů a pěších turistů. Trasa vede malebnou krajinou u nádrže Witka. Asfaltová silnice končila ve Spytkowě, na polské straně, a směrem do Čech se bylo nutné prodírat úzkými polními stezkami přes

keře a mokřiny. Mimo to spojí nová cesta německé, české a polské cyklistické stezky a díky její výstavbě se mohou turisté vydat např. ze Zgorzelce do Gőrlitz a projet kolem nádrže Berzdorfer See. Není to jediná společná iniciativa v pohraničí. Obyvatelé Pieńska chodí k německým sousedům do vesnice Deschka po lávce přes Nisu, jejíž výstavba stála 1,5 mil. PLN. Většina této částky pochází z evropských fondů. Po stejné lávce přechází nyní také několik dětí z Pieńska na druhou stranu řeky, odkud je autobus vozí do německé mateřské školy. Vydáním společných map zahájily spolupráci se sousedy v Čechách také krkonošské obce. Plánují také postavit dvojjazyčné informační tabule o turistických atraktivitách v regionu. V Kladské kotlině se obec Międzylesie dohodla s českou obcí Dolní Morava, že společně postaví na česko-polské hranici rozhlednu na Klepáči. Bude 28 m vysoká a na celkové náklady na její výstavbu ční 160 tis. PLN. Evropská unie přispěla 75%. Samospráva v Międzylesiu odpovídá za výstavbu rozhledny a Češi za propagaci nové turistické zajímavosti. Horskou krajinu bude možné obdivovat z nové rozhledny již od září letošního roku. Nowa Ruda realizuje s českým Broumovem projekt s názvem „Tak jako Pat a Mat“. Obě města obdržela dotaci 257 tis. EUR na projekt, který mj. zahrnuje kurs českého jazyka, nákup pódia a ozvučení. „Češi jsou pragmatičtí,“ říká Jacek Jakubiec z Euroregionu Nisa.

„Hledají u nás partnery, protože takový je požadavek evropských fondů. Ale získat dotace je snažší společně. Obyvatelé mohou z této spolupráce čerpat přínosy, a proto je nutné podporovat každý nápad.“

JELENÍ HORA – Ostrý spor se rozhořel mezi zastupiteli města Jelení Hora a primátorem. Ten se snaží změnit umístění sportovního komplexu, kterým je druhé jelenohorské hřiště budované v rámci programu Orlik. Na mimořádném červencovém zasedání městského zastupitelstva, svolaného na návrh primátora města, měli zastupitelé schválit jím navrhovanou změnu. Nestalo se tak a proto není zřejmé, zda se ve městě další hřiště začne vůbec stavět. Problém spočívá v tom, že zastupitelé na schůzi zastupitelstva 30. června přijali usnesení, že druhý městský komplex hřišť v rámci programu „Moje hřiště - Orlik 2012“ bude postaven u základní školy č. 6 na ul. Cieplicka. To se však od začátku nelíbilo primátorovi, který chce, aby komplex stál jinde - u souboru škol uměleckých řemesel v Cieplicích Podle zastupitele města Ireneusze Łojeka začaly hned po schválení varianty na ul. Cieplicka pokusy vedení města usnesení zastupitelstva změnit. Łojek zároveň tvrdí, že neexistuje žádný racionální důvod, aby se stavělo jinde. Také zastupitelka Grażyna Malczuk je přesvědčena, že umístění při Základní škole č. 6 je daleko lepší, protože děti a mládež z blízkého sídliště budou mít na hřiště volný přístup. Zároveň dodává, že ještě žádná jiná jelenohorská investice nevzbudila tolik emocí. Primátor města Marek Obrębalski proti tomu argumentuje tím, že umístění Orliku při souboru škol uměleckých řemesel je výhodnější, protože zdejší školy navštěvuje dvakrát tolik žáků, než základní školu. Hlavním cílem programu Orlik je podle něj umožnění přístupu dětem a mládeži ke sportovní infrastruktuře. „Využití hřišť ve vyučovacích hodinách bude daleko větší při školách uměleckých řemesel,“ přesvědčuje Marek Obrębalski. Doposud museli žáci těchto škol sportovat na stadionu na ul. Lubańska.

Primátor má za to, že při Základní škole č. 6 se může vybudovat moderní víceúčelové hřiště s umělým povrchem. Navíc investice při škole uměleckých řemesel bude jednodušší, neboť v sousedství probíhá jiná investice, pro kterou je hotová dokumentace. „Argumenty pana primátora nás nepřesvědčily, proto jsme nezměnili dříve přijaté rozhodnutí,“ řekl zastupitel Sajnog. Spor o umístění sportovního areálu může mít pro Jelení Horu neblahé důsledky. Předseda dolnoslezského zastupitelstva Jerzy Pokój upozornil, že pokud nedojde k dohodě, může maršálek zrušit financování. Jedná se o 30% hodnoty investice, tj. kolem 330 tis. PLN. Zastupitelé Jelení Hory však doufají, že se tak nestane. V polovině července byly v okolí Jelení hory otevřeny první tři Orliky. Z nových hřišť se radují obyvatelé Janowic Wielkich, Wojcieszowa a Podgórzyna.

„Při výstavbě nevznikly žádné problémy,“ zdůrazňuje Jerzy Grygorcewicz, starosta Janowic Wielkich a dodává, že díky posunu investice o půl roku, se podařilo sjednat o hodně nižší cenu. V roce 2008 žádaly firmy 1,6 až 1,8 milionů PLN. Letos se podařilo Orlik vybudovat za 1 mil. PLN. „To je cenový rekord v Dolním Slezsku,“ raduje se starosta Grygorcewicz. Hřiště budou bezplatně využívat všichni zájemci, včetně sportovních klubů.

JELENÍ HORA - Na práci v jelenohorském magistrátu musí rezignovat dosavadní zástupce primátora Jerzy Łuzniak, který kandiduje na nového náměstka maršálka Dolního Slezska. Má nastoupit místo Piotra Boryse, jenž se stal v červnu europoslancem. Kdo nahradí Jerzego Łuzniaka v křesle zástupce primátora?

Primátor Marek Obrębalski zatím neprozradil s kým by chtěl spolupracovat. Vzkázal, že do 23. července, kdy se bude konat zasedání zastupitelstva vojvodství, na kterém by se mělo hlasovat o kandidátce Jerzego Łuzniaka, bude jeho zástupcem on a jméno nového zástupce primátora se občané dozví brzy po té.

Pokusili jsme se pátrat na úřadě i v městském zastupitelstvu, kdo by mohl být potencionálním kandidátem. Podle představitelů různých uskupení zasedajících v městském zastupitelstvu, by to neměl být cizí člověk. Nechtějí, aby se opakovala situace, kdy na místo zástupce primátora byl povolán politik ze Świeradowa Zdrój – Zbigniew Szereniuk, který velmi těžce vnikal do problémů města.

Podle člena zastupitelstva za PiS Krzysztofa Mroza, může tuto funkci zastávat pouze obyvatel Jelení Góry. „Důležité je, aby byl zvolen co nejdříve a ne jako minule, kdy jsme na nového zástupce čekali téměř rok,“ uvedl. Podle jeho názoru, primátor a jeden zástupce nezvládnou úkoly po odcházejícím Łuźniakovi. „Problémů spojených např. s proměnou MZK (Městský dopravní podnik) na společnost nebo s komunálními investicemi, mezi jiným s výstavbou obchvatu, je příliš mnoho, aby to zvládli ve dvojici,“ uvažuje Krzysztof Mróz.

„Do konce volebního období zbývá půl roku, proto není času na učení,“ říká na toto téma Grażyna Malczuk z SLD. Dle jejího názoru, by byl rozumnou volbou ekonom Jerzy Lenard z Občanské platformy. I když v zastupitelstvu zasedá první období, dobře poznal komunální problémy města, což byla hlavní oblast, kterou se zástupce primátora zabýval. Lenard je také specialistou zabývajícím se získáváním financí z unijních fondů.

„Dosud nikdo o této záležitosti se mnou nehovořil,“ odpověděl Jerzy Lenard na přímo položenou otázku.

V kuloárech úřadu se hovoří také o kandidatuře jiného politika PO - Wiesława Tomery. Jde o pracovníka samosprávy s dlouholetými zkušenostmi a mimo městského zastupitelstva pracuje ve firmě JELFA jako specialista pro rozvoj firmy. Je však otázkou zda bude chtít vyměnit práci v prosperující firmě za funkci zástupce primátora města, která by také mohla skončit v roce 2010? Sám hovoří, že by o tom uvažoval, avšak doposud takovou nabídku nedostal.

Zástupce Jerzego Łuzniaka na Městském úřadě bude mít na starosti komunální hospodářství. Bude řídit odbory geodézie, správy majetku, ochrany životního prostředí, zemědělství, výstavby a architektury a také městskou policii.

ŚWIERADOW ZDROJ/ KUDOWA – zdroj/Karpacz - O nejatraktivnější promenádní pěší zónu soutěží podhorské lázně na polské straně Krkonoš. Všechny si zároveň uvědomují, že první krok k vytvoření pěších zón v jejich obcích je třeba odvést automobilový provoz mimo centra.Świeradow Zdrój již získal na výstavbu pěší zóny sedm mil. zlotých. Díky prostředkům z Evropské Unie bude mít město tři nové ulice, kterými bude provoz odveden mimo centrum města. Nyní přes něj vede komunikace, kterou projíždí denně přes šest tisíc vozidel. Aby se alespoň trochu snížil dopravní ruch, byl na ní již před několika lety zaveden jednosměrný provoz. Složitější problém má Karpacz, protože městem vede jen jedna hlavní silnice. Zastupitelé rozhodli, že město vybuduje u této komunikace chodník. Dříve je však nutné postavit obchvat, který vyvede provoz z města. Vedení města se o to snaží již několik let. Je však jisté, že se to neobejde pomoci Evropské unie. Jen na tuto investici bude třeba 20 mil. zlotých. I lázně Kudowa - Zdrój plánují změnit ulici Moniuszki v pěší zónu, i když bude dlouhá jen zhruba sto m.

V současnosti je jediná turistická pěší zóna v Dolním Slezsku je v Polanici – Zdroj, což je pro jiná města jen pouhým snem. Půlkilometrový úsek spojuje lázně s centrem města, středem protéká říčka Bystrzyca Dusznicka. Nejvíc pěších zón v Dolním Slezsku má Wroclaw. Jen v samotném centru je jich několik. Například více než deset let má tento charakter náměstí, dále 300 metrová ulice Oławska, 400 metrová část ulice Swidnicka a 800 metrový úsek ulice Szewska. Všechny jsou spojené s náměstím. Protože tyto ulice jsou celý den plné chodců, chtějí úředníci města vybudovat další. V Jelení Górze tvoří pěší zónu ul. 1 Maja, v Legnicy ul. Najswietszej Marii Panny a v Lubinu alej Pod Platanami.

DOLNÍ SLEZSKO – Víc než dva tisíce zlotých v přepočtu na jednoho obyvatele získala v roce 2008 z fondů Evropské unie jedna z nejchudobnějších obcí v Dolním Slezsku Pielgrzymka (žije zde 4,6 tis. obyvatel). Je to víc než získala větší Rudna či Polkowice. Maličké Bardo předložilo desetkrát větší požadavek než veliký Lubin a získalo také desetkrát větší podporu.

Świerzawa s necelými osmi tisíci obyvateli by bez pomoci Evropské unie nevybudovala tělocvičnu a nepřipojila tři vesnice na vodovod. Nebylo by kulturní centrum, rozhledna v Podgórkách, amfiteátr v Biegoszowěa ani kotelna na biomasu zajištující levnější teplo pro domy v centru města. Úřad požádal rovněž o příspěvek na kanalizaci, informatizaci a zvyšování kvalifikací úředníků města. Téměř všechny žádosti jsou přijaty. Dnes je Świerzawa zadlužena zhruba na 42-43 % rozpočtu města. Obec Ciepłowody, což je sedmnáct vesnic roztroušených na velkém území, má tři tisíce obyvatel a rozpočet mírně nad sedm mil. zlotých. Bez Evropské unie by mohli vydat na investice 0,8 – 1 mil. zl. Od vstupu Polska do Evropské unie však město podalo 19 projektů a získalo tak navíc 5 mil. zlotých. Úřad za to vybudoval vodovody, základní školu, opravil silnice. Město dosud nemá dluhy, ale na kanalizaci v Baldwinowicích a Piotrowicích Polských již muselo požádat o úvěr. Podalo žádost na dotaci ve výši 3.8 mil PLN. Obec Krotoszyce, která má stejný počet obyvatel a stejný rozpočet jako Ciepłowody, z Evropské unie již získala finanční prostředky na výstavbu vodovodů a kanalizací v šesti vesnicích a postavila klubovnu. Vesnice Nowa Ruda má rozpočet 35 mil. zlotých, z toho polovina je z EU. V každé obecní škole jsou dnes kvalitně vybavené učebny informatiky. Vznikla také tři vzdělávací střediska s internetem. Město Nowa Ruda (24 000 obyvatel, rozpočet 62 mil. zlotých, z toho jedna třetina jsou prostředky z Evropské unie), patří také k těm nejaktivnějším. Zatím podalo 32 projektů s rizikem zadluženosti na úrovni 56-58 %. Nyní dokončuje žádost na 1 mil. EUR na zateplení domů a má připravenou žádost na revitalizaci. Na pomoc nejchudším obcím je zpracován maršálkovským úřadem speciální program - Dolnoslezský fond rozvojové pomoci. Na územní plánování je určeno 100 tis. PLN. Na 20 samospráv získá dotaci na konkrétní cíle (600 tis. zl). V obci Wojcieszow (okres Zlotoryja) se bude např. jednak o modernizaci hasičské zbrojnice, modernizaci mateřské školy a výstavbu splaškové kanalizace na dvou ulicích.

Zdroj: http://www.polskatimes.pl/drukuj/136800,cieplice-wychodza-z-cienia,id,t.html, Gazeta Wroclawska, 3.7.2009

JELENÍ HORA/CIEPLICE - V roce 1975 byly lázně Cieplice sloučeny s Jelení Horou a ponechány svému osudu. Trvalo mnoho dlouhých let, než si hlavní město Krkonoš, jak je Jelení Hora nazývána, uvědomilo, že lázně v Cieplicích jsou výjimečnou atrakcí pro obyvatele i lázeňské hosty. Město se proto stalo hlavním partnerem evropského projektu, kterým chtějí dolnoslezské lázně společně lákat návštěvníky do této oblasti. Deset lázní v Dolním Slezsku již podepsalo dohodu o spolupráci a bude usilovat o dva mil. zlotých na společnou propagaci.

Lázně v Ciplicích předložily tři žádosti o dotaci na lázeňské investice. Nejdřív se bude realizovat obnova lázeňského parku, žádost na 11 mil. zl. již prošla formálním hodnocením v Dolnoslezském maršálkovském úřadě a čeká na hodnocení kvality projektu. Zda obdrží dotaci, bude známo začátkem příštího roku.

Za téměř 50 mil. zlotých mají být vybudované kryté i otevřené bazény, včetně skluzavek a welness centra. Zatím je projekt jako náhradní v Ministerstvu pro regionální rozvoj.

Za 16 mil. zlotých uvažuje město přestavět a renovovat pro kulturní účely bývalé cisterciánské objekty v Cieplicích. Předpokládá se, že do části budov se přestěhuje Přírodovědecké muzeum a Kulturní centrum „Przystań Twórcza“.

Slabým místem všech plánů je závislost na evropských dotacích. Jakmile nebudou projekty schváleny, bude rozvoj Cieplic ohrožen. Slibů týkajících se investic do Cieplic již byla řada a zdá se, že teprve nyní vedení Jelení Góry pochopilo, že lázeňství je nutno považovat za hybnou ekonomickou sílu celého regionu. V první řadě by v Cieplicích měly vzniknout termální bazény, které mohou nalákat lázeňské hosty a další investory. Bohužel, také o nich se mluví již 50 let

Toto i další vydání jsou ke stažení na www.ern.cz