Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce

Podnikání cizinců v Polsku – Radosław Pluciński

1. Provozování podnikatelské činnosti.

Polská legislativa umožňuje podnikání státním příslušníkům Evropské unie v následujících formách:

· fyzická osoba provozující podnikatelskou činnost:

Podnikatel provozuje činnost jako jedna osoba a legislativa zde nestanoví výši kapitálu podniku. Zisk je určen majiteli, který však odpovídá za závazky podnikatele celým svým majetkem.

· občanská společnost (spółka cywilna):

Pro provozování občanské společnosti je nutné uzavřít smlouvu, která musí být vyhotovena písemně. Předpisy neurčují výši kapitálu, a proto může být libovolná. Každý společník musí vložit vklad (např. hotovost, majetková práva apod.). Každý společník je povinen spravovat záležitosti Společnosti a zastupovat ji. Za závazky společnosti společníci ručí společně, toto ručení má charakter osobní a neomezené odpovědnosti.

· Veřejná společnost (spółka jawna):

je to osobní společnost s libovolnou výši kapitálu, ve které podnikají alespoň dvě osoby. Společenská smlouva musí být vyhotovena písemně, jinak je neplatná. Společnost vzniká zápisem do Národního soudního rejstříku (Krajowy Rejestr Sądowy). Každý společník zastupuje společnost v rozsahu všech úkonů. Každý společník ručí za závazky společnosti bez omezení celým svým majetkem, společně s ostatními společníky a se společností.

· partnerská společnost (spółka partnerska):

je to osobní společnost s libovolnou výši kapitálu, založena minimálně dvěma společníky (partnery) s cílem vykonávat svobodné povolání v rámci společnosti provozující podnik pod vlastní firmou. Partnery ve společnosti mohou být pouze fyzické osoby, oprávněné k provozování svobodného povolání. Smlouva partnerské společnosti musí být uzavřena formou notářského zápisu a vzniká dnem zápisu do Národního soudního rejstříku (Krajowy Rejestr Sądowy).

Každý společník má právo a povinnost spravovat záležitosti společnosti; tyto úkony lze svěřit představenstvu. Partneři nesou odpovědnost za obecné závazky společnosti; jedná se o neomezenou, osobní, solidární a subsidiární odpovědnost.

· komanditní společnost (spółka komandytowa):

je osobní společnost s libovolným kapitálem, jejíž cílem je vést podnik pod vlastní firmou, kde vůči věřitelům za závazky společnosti odpovídá minimálně jeden společník bez omezení (komplementář) a odpovědnost minimálně jednoho společníka (komandisty) je omezená. Komandista zodpovídá za závazky společnosti vůči jejím věřitelům pouze do výše komanditní hodnoty a je osvobozený od odpovědnosti v rámci výše vkladu vloženého do společnosti. Společenská smlouva musí být uzavřena formou notářského zápisu minimálně dvěma osobami. Osoby, které podepisují stanovy, jsou zakladateli společnosti. Správou záležitosti společnosti jsou pověřeni pouze komplementáři. Komanditní společnost vzniká zápisem do NSR (Krajowy Rejestr Sądowy).

· komanditní akciová společnost (spółka komandytowo-akcyjna):

je osobní společnost, jejíž cílem je vést podnik pod vlastní firmou, kde vůči věřitelům za závazky společnosti odpovídá minimálně jeden společník bez omezení (komplementář) a minimálně jeden společník je akcionářem. Stanovy komanditní akciové společnosti musí být vyhotoveny formou notářského zápisu a podepsány všemi komplementáři. Výše základního kapitálu činí minimálně 50.000,00 PLN. Společnost zastupují komplementáři, kteří mají osobní, subsidiární a solidární odpovědnost se společností za její závazky. Komplementář a akcionář se podílí na zisku společnosti poměrem k jejich vkladům vloženým do společnosti. Akcionář neodpovídá za závazky společnosti. Komanditní akciová společnost vzniká dnem zápisu do rejstříku.

· společnost s ručením omezeným (spółka z ograniczoną odpowiedzialnością):

Tato společnost může být založena formou notářského zápisu jednou nebo více osobami s tím, že jejím výhradním zakladatelem nemůže být jiná společnost s ručením omezeným založena jednou osobou. Minimální výše základního kapitálu musí činit 50 000 PLN, a minimální výše podílu 50 PLN. Společníci neodpovídají za závazky společnosti. Záležitosti společnosti vede představenstvo. Kromě toho, může Společnost ustanovit prokuristy, dozorčí radu nebo revizní komisi nebo oba tyto orgány současně. Ve společnostech, kde základní kapitál převyšuje 500.000 PLN a počet společníků je větší než dvacet pět, musí být ustanovena dozorčí rada nebo kontrolní komise. Nejvyšším orgánem společnosti je shromáždění společníků, které rozhoduje formou usnesení. Společnosti s ručením omezeným se sídlem v zahraničí mohou zřizovat pobočky nebo zastoupení na území Polské republiky.

· akciová společnost (spółka akcyjna):

Založit akciovou společnost může jedna nebo více osob s tím, že akciová společnost nemůže být založena pouze společností s ručením omezeným založenou jednou osobou. Stanovy společnosti je nutné sestavit formou notářského zápisu. Akcionáři neodpovídají za závazky společnosti. Základní kapitál akciové společnosti se dělí na akcie se stejnou nominální hodnotou a činí minimálně 500.000 PLN. Jmenovitá hodnota akcií nemůže být nižší než 1 groš.

Pro účely podnikání mohou zahraniční podnikatelé na území Polska zřizovat pobočky nebo zastoupení.

· pobočky

Pobočka po zapsání do rejstříků podnikatelů může podnikat v rozsahu činnosti jako zahraniční podnikatel. Pobočka je označována původním názvem zahraničního podnikatele, včetně názvu právní formy podnikatele přeloženého do polského jazyka a s dodatkem „oddział w Polsce” („pobočka v Polsku”). Pro pobočku je nutné vést odděleně účetní knihy v jazyce polském a v souladu s polskou legislativou Veškeré změny skutečného a právního stavu v oblasti zahájení likvidace zahraničního podnikatele, který zřídil pobočku nebo zrušení práva podnikatele k provozování živnosti, je nutné ohlásit ministerstvu  hospodářství.

· zastoupení:

Zastoupení může provozovat činnost pouze v oblasti reklamy a propagace zahraničního podnikatele. Zřízení zastoupení vyžaduje zápis do evidence zastoupení zahraničních podnikatelů, kterou vede ministerstvo hospodářství. Zastoupení je označováno originálním názvem zahraničního podnikatele, včetně názvu právní formy podnikatele, přeloženého do polského jazyka a s dodatkem „przedstawicielstwo w Polsce” („zastoupení v Polsku”);

Podnikatel vede pro zastoupení odděleně účetní knihy v jazyce polském a účetnictví v souladu s polskou legislatívou [UR];

Podnikatel má povinnost oznámit ministerstvu hospodářství veškeré změny skutečného a právního stavu v oblasti týkající se registrovaných údajů a zahájení likvidace zahraničního podnikatele a jejího ukončení, a také zrušení práva zahraničního podnikatele podnikat nebo hospodařit se svým majetkem, a to v termínu do 14 dnů ode dne vzniku těchto skutečností.

Existence sídla je nezbytná, protože pro účinnou registraci subjektu v NSR (KRS) nebo v Evidenci podnikatelských činností (Ewidencja Działalności Gospodarczej) se musí uvést.

Informace týkající se volných prostorů je možné najít na internetu, v realitních kancelářích, městských (obecních) úřadech.

V NSR (KRS) se registrují osobní společnosti, tj. veřejná společnost (spółka jawna), partnerská společnost (spółka partnerska), komanditní společnost (spółka komandytowa) a komanditní akciová společnost (spółka komandytowo-akcyjna) a kapitálové společnosti – společnost s ručením omezeným (spółka z ograniczoną odpowiedzialnością) a akciová společnost (spółka akcyjna). Občanské společnosti (spółki cywilne) a fyzické osoby provozující podnikatelskou činnost se registrují v Evidenci podnikatelských činností (Ewidencja Działalności Gospodarczej), kterou vede obec příslušná podle místa bydliště podnikatele nebo v případě zahraničních osob – podle hlavního místa podnikání na území PR. Přihlašovací poplatek činí 100,00 PLN.

Zápis do NSR (KRS) podnikatel provádí formou speciálního tiskopisu, po uskutečnění soudního zápisu a zaplacení přihlašovacího poplatku za vznik společnosti ve věstníku Monitor Sądowy i Gospodarczy. Zápis bude proveden zhruba za 2 týdny ode dne podání žádosti.

K údajům podnikatele, které je nutné ohlásit, patří: název, sídlo a adresa společnosti, předmět podnikání, jména a příjmení nebo názvy společníků a adresy společníků nebo osob oprávněných k zastupování společnosti, výše základního jmění.

Evidence podnikatelských činností je veřejná. Žádost o zápis do Evidence podnikatelských činností by měla obsahovat označení podnikatele, jeho adresu místa bydliště, vymezení předmětu podnikání, uvedení datumu zahájení podnikání. Evidenční orgán vydává rozhodnutí o zamítnutí zápisu do evidence živností, pokud: se ohlášení týká živnosti neupravené zákonem, ohlášení má formální nedostatky, které nebyly přes výzvu odstraněny ve stanovené lhůtě nebo bylo pravoplatně rozhodnuto o zákazu provozování podnikatelské činnosti v ohlašené živnosti podnikatele. Potvrzením zápisu do evidence je potvrzení úřadu doručené podnikateli. Statistické číslo IČ (REGON) přiděluje podnikateli Statistický úřad. Přidělení IČ je bezplatné, je však nutné předložit výpis společenské smlouvy. Fyzické osoby, které provozují podnikatelskou činnost jako společníci občanské společnosti (spółka cywilna) se nemusí zvlášť registrovat ve státním úředním rejstříků subjektů národního hospodářství IČ (Regon). Podnikatel je také povinen si zřídit bankovní účet. Číslo účtu je povinen oznámit Finančnímu úřadu. Posledním krokem je ohlášení zahájení podnikatelské činnosti Finančnímu úřadu, příslušnému podle sídla podnikatele, které se podavá na příslušném formuláři NIP. K žádosti je nutné přiložit potvrzení z Evidence podnikatelských činností (Ewidencja Działalności Gospodarczej) a rozhodnutí o zápise do NSR (KRS) a společenskou smlouvu, a také právní vztah k prostorům, ve kterých bude provozována činnost, rozhodnutí o přidělení IČ, smlouvu o zřízení bankovního účtu, případně žádost o registraci DPH (wniosek rejestracyjny VAT-R).

2. Zaměstnávání zaměstnanců.

Pracovní poměry a práva a povinnosti zaměstnanců a zaměstnavatelů upravuje především Zákoník práce (ZP- Kodeks pracy [UKP]). Je to nejdůležitější právní předpis stanovující podmínky, dle kterých může být na území PR poskytována práce. V souladu s ustanovením čl. 9 Zákoníku práce, ustanovení pracovních smluv a jiných dokladů upravujících práva a povinnosti zaměstnance, nemohou být méně výhodné než předpisy legislativy v oblasti práce. Kolektivní smlouvy a jiné předpisy založené na kolektivních dohodách, stanovách a řádech stanovujících práva a povinnosti stran pracovního poměru, které porušují princip rovného zacházení v zaměstnání, jsou neplatné.

Je třeba také pamatovat, že ve věcech neupravených právními předpisy v oblasti práce, se pro pracovní poměr příslušně uplatňují předpisy Občanského zákoníku (Kodeks cywilny), nejsou-li v rozporu s principy pracovního práva.

Zaměstnavatelem je organizační složka, i bez právní subjektivity, a také fyzická osoba, zaměstnává-li zaměstnance. Zaměstnancem může být osoba, která dosáhla 18-ti let a výjimečně v souladu s podmínkami stanovenými v ZP může být zaměstnancem i osoba mladší 18-ti let. Předpisy ZP nespojují možnost být zaměstnancem se způsobilostí k právním úkonům.

Pracovní poměr, bez ohledu na jeho způsob uzavření, má závazný charakter. Základem jeho uzavření může být pracovní smlouva, ustanovení, volba, jmenování a družstevní pracovní smlouva.

Uzavřením pracovního poměru se zaměstnanec zavazuje k vykonávání práce určitého druhu pro zaměstnavatele a pod jeho vedením a v místě a čase určeném zaměstnavatelem, a zaměstnavatel k zaměstnávání zaměstnance za odměnu.

Zákoník práce (Kodeks pracy) rozlišuje následující druhy pracovních smluv:

· na dobu neurčitou,

· na dobu určitou,

· za účelem provedení práce,

· za účelem náhrady zaměstnance – v době jeho omluvené nepřítomnosti v práci; zaměstnavatel může za tímto účelem zaměstnat jiného zaměstnance na základě pracovní smlouvy na dobu určitou, která zahrnuje období této nepřítomnosti.

Každé z výše uvedených smluv může předcházet pracovní smlouva na zkušební dobu, kterou lze uzavřít maximálně na 3 měsíce. Je potřebné také pamatovat, že uzavření třetí, další smlouvy na dobu určitou je to považováno za pracovní smlouvu na dobu neurčitou, pokud  neuplynula mezi zrušením předchozí a uzavřením další pracovní smlouvy doba delší než 1 měsíc.

Pracovní smlouvu je nutné vyhotovit písemně. Musí obsahovat určení smluvních stran, druh smlouvy, datum jejího uzavření a pracovní podmínky a mzdu, především – druh práce, místo výkonávání práce, odměnu za práci odpovídající druhu práce, s uvedením složek mzdy, pracovní dobu, termín zahájení práce.

Nebyla-li pracovní smlouva uzavřena písemně, musí zaměstnavatel, nejpozdějí ke dni zahájení práce zaměstnancem, potvrdit zaměstnanci písemně ujednání týkající se smluvních stran, druhu smlouvy a jejich podmínek.

V souladu s předpisy má zaměstnavatel také povinnost oznámit zaměstnanci písemně, nejpozději do 7 dnů ode dne uzavření pracovní smlouvy, denní a týdenní pracovní dobu závaznou pro zaměstnance, termíny vyplácení mzdy za práci, délku dovolené, na kterou má zaměstnanec nárok, délku vypovědní lhůty závaznou pro zaměstnance, kolektivní smlouvu, která se na zaměstnance vztahuje a nemá-li zaměstnavatel povinnost stanovit pracovní řád – dodatečně o pracovní době v noci, místu, termínu a době výplaty mzdy a o způsobu evidence příchodu a přítomnosti zaměstnanc a omluvené nepřítomnosti v zaměstnání.

K rozvázání smlouvy o pracovním poměru může dojít dohodou stran, prohlášením jedné strany (zaměstnavatele nebo zaměstnance) při dodržení tzv. výpovědní doby a prohlášením jedné strany bez dodržení výpovědní doby.

Smlouva uzavřená na dobu určitou nebo dohoda o provedení práce skončí uplynutím doby, na kterou byla uzavřena nebo provedením práce. Výpověď pracovní smlouvy uzavřené na dobu určitou je možná v případě současného splnění dvou podmínek:

· smlouva byla uzavřena na dobu delší než 6 měsíců,

· ve smlouvě strany předpokládaly možnost její předčasné výpovědi.

Výpovědní doby jsou přesně stanovené v Zákoníku práce (Kodeks pracy), a jejich délka je závislá na době pracovního poměru u příslušného zaměstnavatele. Ve výjimečných případech je možné výpovědní lhůty zkrátit. Výpověď musí být podána písemně a s odůvodněním. Zaměstnavatel má povinnost projednat důvody záměru výpovědi pracovní smlouvy zaměstnance s radou podnikové odborové organizace, která zastupuje zaměstnance.

Nedostatky ve zrušení pracovní smlouvy dávají zaměstnanci právo se odvolat k Pracovnímu soudu.

Je potřebné dále uvést, že práci lze vykonávat pravidelně mimo podnik, při využití  elektronické komunikace v souladu s předpisy o poskytování elektronických služeb. Jedná o tzv. telepráci. Tzv. „telepracovníkem” je zaměstnanec, který vykonává práci za výše uvedených podmínek a předává zaměstnavateli výsledky práce, především prostřednictvím  elektronické komunikace (zpravidla elektronickou poštou). K dohodě mezi stranami pracovní smlouvy, že práce bude prováděna formou „telepráce”, může dojít při uzavírání pracovní smlouvy během zaměstnaneckého poměru.

3. Zaměstnávání cizinců.

Platné předpisy týkající se zaměstnávání cizinců v Polsku dělí cizince na občany států EU a ostatních zemí. Také ve skupině cizích státních příslušníků  – členů EU, podmínky v oblasti zaměstnávání na území PR nejsou jednotné. Důležité je zde totiž kritérium státního občanství.

Zákon o propagaci zaměstnanosti a institucích trhu práce (Ustawa o promocji zatrudnienia i instytucjach rynku pracy) určuje právo uplatněné Polskem vůči občanům zemí EU, o nichž se mluví v příloze XII. bod 2 odst. 11 přístupové smlouvy Polské republiky k Evropské unii, a tyto prostředky se týkají omezení zaměstnávání občanů těchto zemí na území našeho státu. Hlavním pravidlem je přijmout, vzhledem k dotyčnému státu, stejná omezení, jaké tento stát přijal k polským státním přílušníkům.

Otázky svobody zaměstnávání státních příslušníku zemí EU v Polsku nejsou jednotné. I když je jedním z generálních principů Přístupové smlouvy svoboda pohybu osob, část zemí Unie chrání své lokální trhy práce a zavedla přechodná období, ve kterých je omezena možnost získat zaměstnání polskými státními příslušníky. V současné době k zemím, k jejichž státním příslušníkům se vztahují omezení, patří: Rakouská republika a Spolková republika Německo.

4. Pořizování nemovitostí cizinci.

Podmínky pořizování nemovitostí cizinci jsou podrobně upravené zákonem o pořizování nemovitostí cizinci (ustawa o nabywaniu nieruchomości przez cudzoziemców).

Z hlediska předmětu zákona, vztahuje se zákon na cizince, uvedené v čl. 1 odst. 2:

· fyzická osoba, která nemá polskou státní příslušnost,

· právnická osoba, která má sídlo v zahraničí,

· společnost osob dle výše uvedených bodů, která nemá právnickou subjektivitu a má sídlo v zahraničí v souladu se zákony cizích států,

· právnická osoba a obchodní společnost bez právnické subjektivity, která má sídlo na území PR, kontrolována přímo nebo nepřímo osobami nebo společnostmi vyjmenovanými ve výše uvedených bodech.

Naopak předmětem zákona je pořizování veškerých nemovitostí s věcným následkem (břemenem) podle čl. 46 Občanského zákoníku (Kodeks cywilny), to znamená pozemků a budov, které jsou na základě zvláštních předpisů odděleným od pozemku předmětem vlastnictví (nemovitosti ve formě budov a jejich částí). Zákon se nevztahuje na pořizování omezených věcných práv a jiných práv k nemovitostem, než vlastnictví a dlouhodobé užívání. Zákon se týká i smluv o budoucí koupi a jiných smluv pouze obligačního charakteru.

Zákon se dále nevztahuje na proměnu obchodní společnosti a pořízení nemovitosti cestou dědictví osobami oprávněnými k zákonnému dědictví.

Platí zde pravidlo, že cizinci pořízující nemovitosti potřebují povolení. Povolení vydává cestou správního rozhodnutí ministr vnitra, nepodá-li námitky ministr národní obrany a v případě nemovitosti zemědělského půdního fondu, nepodá-li námitky i ministr zemědělství.

Pořízení nemovitosti cizincem, které je v rozporu se zákonem, je neplatné. V případě protizákonného pořízení nemovitosti, o neplatnosti pořízení rozhoduje soud, příslušný podle místa nemovitosti, také na žádost starosty (primátora města), přednosty, maršálka vojvodství nebo vojvody nebo na žádost ministra vnitra.

Od 1. května 2004 generální pravidlo, že k pořízení nemovitosti nebo podílů a akcií společností cizincem, který je majitelem nebo vlastní právo k dlouhodobému užívání nemovitosti, je vyžadováno povolení, přestalo platit pro státní příslušníky a podnikatele, kteří mají místo bydliště nebo sídlo na území Evropského hospodářského prostoru. To znamená, že od tohoto dne není požadováno povolení Ministra vnitra a administrativy PR pro cizince, kteří jsou státními příslušníky nebo podnikateli členských zemí EHP s vyjímkou pořízení:

· nemovitostí zemědělského a lesního půdního fondu - po dobu 12 let ode dne vstupu Polska do EU,

· tzv. „druhého domu” po dobu 5 let od vstupu Polska do EU (nemovitosti určené k bytové zástavbě nebo pro rekreační účely, která nebude trvalým bydlištěm cizince),

Tato vyjímka se však netýká pořízení cizinci, kteří jsou státními příslušníky členských zemí EHP:

· nemovitosti zemědělského půdního fondu nacházejících se:

o ve vojvodstvích: dolnoslezském, kujawsko-pomorském, lubuském, opolském, pomorském, warmińsko-mazurském, wielkopolském, zachodniopomorském – po uplynutí 7 let ode dne uzavření smlouvy o pronájmu na dobu určitou, pokud po tuto dobu osobně na této nemovitosti provozovali zemědělskou činnost nebo legálně bydleli na území Polské republiky,

o ve vojvodstvích: lubelském, łódzkém, małopolském, mazowieckém, podkarpackém, podlaském, slezském, świętokrzyském - po uplynutí 3 let ode dne uzavření smlouvy o pronájmu na dobu určitou, pokud po tuto dobu osobně na této nemovitosti provozovali zemědělskou činnost nebo legálně bydleli na území Polské republiky.

· pořízení druhého domu:

o pokud pořizovatel bydlí legálně, nepřetržitě minimálně 4 roky na území Polské republiky,

o s cílem provozovat podnikatelskou činnost, která spočívá v poskytování služeb cestovního ruchu.

5. Veřejné zakázky

Veřejnou zakázkou je v souladu se zákonem o veřejných zakázkách (Ustawa – Prawo zamówień publicznych) smlouva uzavíraná úplatně mezi objednavatelem a dodavatelem, jejímž předmětem jsou služby, dodávka nebo stavební práce, které jsou celkově nebo částečně hrazené z veřejných prostředků.

Zákon se neuplatňuje, je-li hodnota objednávky nižší než 14.000 EUR přepočtená na PLN. V řízení o poskytnutí veřejné zakázky, jejíž hodnota nepřesahuje v PLN hodnotu 60.000 EUR, není nutné uplatňovat předpisy týkající se povinnosti zveřejnění ve zpravodaji veřejných zakázek (Biuletyn Zamówień Publicznych), lhůt na podávání žádostí o účast v řízení, termínů podávání nabídek, předběžných nabídek a orientačních nabídek a předpisy zákona týkající se odvolání a stížnosti. V případě takové zakázky, informace o zahájení řízení a uzavření smlouvy objednavatel zveřejňuje na stránkách webového portálu Úřadu pro veřejné zakázky (Urząd Zamówień Publicznych) a na vlastních internetových stránkách, a nemá-li takové, je povinen je zveřejnit na veřejně dostupném místě v místě sídla včetně uvedení předmětu zakázky, kritérií hodnocení nabídek a také termínu a místa podávání žádosti o účast v řízení a podávání nabídek a odůvodnění výběru dodavatele, kterému byla zakázka přidělena.

Ohlášení zveřejněné ve zpravodaji veřejných zakázek může objednavatel měnit tím, že zveřejní ve zpravodaji změnu obsahu, především datum zveřejnění, číslo ohlášení."; 

Řízení o poskytnutí zakázky připravuje a vede zadavatel. Tento může také přípravou nebo vedením řízení o poskytnutí zakázky pověřit vlastní organizační složku nebo třetí osobu, která v takovém případě jedná jako zmocněnec zadavatele.

Zadavatel nemůže stanovit podmínky účasti v řízení o poskytnutí zakázky způsobem, který by mohl narušovat hospodářskou soutěž.

O poskytnutí zakázky se mohou ucházet zájemci, kteří:

· jsou oprávněni k výkonávání určité činnosti nebo úkonu, ukládá-li zákon povinnost mít taková oprávnění;

· mají nezbytné znalosti a zkušenosti a mají technické zázemí a osoby schopné vykonat zakázku;

· jsou v ekonomické a finanční situaci, která zaručuje realizaci zakázky;

· nejsou vyloučení z řízení o poskytnutí zakázky.

K základním formám poskytnutí zakázky patří neomezené výběrové řízení a uzší výběrové řízení. Dále může zadavatel poskytnout zakázku formou jednacího řízení s uveřejněním, soutěžního dialogu, jednacího řízení bez uveřejnění, zakázky z volné ruky, výzvy k podání nabídky nebo elektronické aukce jen v případech a dle pravidel stanovených zákonem. Jednotlivé režimy jsou charakteristické následujícími vlastnostmi:

· neomezené výběrové řízení – přihlášku k veřejné soutěži mohou podávat všichni zájemci;

· uzší výběrové řízení – přihlášku k veřejné soutěži podávají zájemci formou žádosti o účast ve výběrovém řízení a nabídky mohou podávat dodavatelé vyzváni k podávání nabídek;

· jednací řízení s uveřejněním – po veřejném ohlášení zakázky, zadavatel vyzve zájemce účastnící se řízení k podávání předběžných nabídek neobsahujících cenu, vyjednává s nimi a následně je vyzve k podání nabídek.

· soutěžní dialog je způsob poskytnutí zakázky, kdy po veřejném ohlášení zakázky, zadavatel vede z vybranými zájemci dialog a následně je vyzve k podání nabídek.

· jednací řízení bez uveřejnění – tímto způsobem zadavatel vyjednává smluvní podmínky týkající se veřejné zakázky s vybranými zájemci a následně je vyzve k podání nabídek;

· zakázky z volné ruky, kdy zadavatel poskytuje zakázku po vyjednávání pouze s jedním uchazečem;

· výzva k podání nabídky – v tomto režimu zadavatel dotazuje vybrané zájemce na cenu a vyzývá je k podávání nabídek;

· elektronická dražba – tímto způsobem pomocí formuláře zveřejněného na internetové stránce, který umožňuje přímé zadání nezbytných údajů, ucházeči podávají v pořadí další výhodnější nabídky, které jsou automaticky tříděny.

Všechny podstatné části zakázky je zadavatel povinen uvést v zadávací dokumentaci. Zadávací dokumentace by měla obsahovat kromě názvu (firmy) a adresy zadavatele, formy poskytnutí zakázky, rozsahu předmětu zakázky, termínu realizace zakázky, stanovení kvalifikačních podmínek pro účast v řízení a určení způsobu hodnocení splnění těchto podmínek, seznamu prohlášení a dokumentů, které uchazeči mají pro splnění podmínek pro účast v řízení předložit, způsob komunikace zadavatele s uchazeči a předání prohlášení a dokumentů, a také určení osob oprávněných ke kontaktům s uchazeči, požadavků týkajících se jistiny, popisu způsobu zpracování nabídek, místa a termínu podávání a otevírání obálek s nabídkami, stanovení ceny, výběr kritérií, které zadavatel bude zohledňovat při výběru nabídky, včetně uvedení významu těchto kritérií a způsobu hodnocení nabídek, informací o formalitách, které musí být dodrženy po výběru nabídky za účelem uzavření smlouvy o veřejné zakázce, požadavků týkajících se zabezpečení řádného provedení smlouvy, ustanovení podstatných pro strany, které budou součástí uzavírané smlouvy ve věci veřejné zakázky, všeobených smluvních podmínek nebo vzoru smlouvy, vyžaduje-li zadavatel od vykonavatele, aby s ním uzavřel smlouvu ve věci veřejné zakázky za takových podmínek, poučení o právech, které má uchazeč v době řízení o poskytnutí zakázky, také i další informace umožňující straně podat nabídku. Uchazeč se může v případě pochybností obrátit na zadavatele o podání doplňujících informací k podstatným podmínkám zakázky.

Uchazeč může podat pouze jednu nabídku. Nabídka se podává písemně nebo, se souhlasem zadavatele, elektronickou formou s bezpečným elektronickým podpisem ověřeným pomocí platného kvalifikačního certifikátu, jinak je neplatná. Obsah nabídky musí odpovídat obsahu zadávací dokumentace v oblasti zásadních podmínek zakázky.

Zadavatel vybírá nejvhodnější nabídku na základě kriterií uvedených v zadávací dokumentaci.

Po výběru nejvhodnější nabídky strany uzavírají smlouvu, která musí být vyhotovena písemně, jinak je neplatná, pokud zvlaštní předpisy nevyžadují jinou formu.Smlouvy jsou veřejné a je možné do nich nahlížet.

K řádnému vykonání smlouvy, může zadavatel požadovat od dodavatele příslušnou jistinu, která bude použita na případné pokrytí pohledávek za částečné nebo úplné nesplnění podmínek smlouvy.

Uchazeč má nárok podat námitku k zadavateli proti obsahu ohlášení zakázky, ohlášení soutěže, obsahu zadávací dokumentace, pravidlům soutěže, úkonům prováděným zadavatelem během řízení nebo soutěže a v případě zastavení úkonů zadavatelem, které je povinen provést na základě zákona. Námitku lze podat do 10 dnů ode dne, kdy byly zjištěny nebo při dodržení základních postupů bylo možné zjistit důvody, které jsou základem jejího podání a pokud výše zakázky je menší než částky stanovené předpisy vydanými na základě čl. 11 odst. 8 – ve lhůtě 7 dnů. Námitku se považuje za podanou dnem doručení zadavateli, a to takovým způsobem, aby se mohl seznámit s jejím obsahem. Podat námitku je možné pouze před uzavřením smlouvy.

Dále pak zadavatel vyřizuje současně všechny námitky týkající se: obsahu ohlášení zakázky, stanovení podstatných podmínek ohlášení zakázky, vyloučení dodavatele z řízení o poskytnutí zakázky, odmítnutí nabídek a volby nejvýhodnější nabídky – v řízení vedeném formou neomezeného řízení, jednacího řízení bez uveřejnění a při výzvě k podání nabídky, vyloučení dodavatele z řízení o poskytnutí zakázky nebo zamítnutí nabídek a výběru nejvýhodnější nabídky – v řízení formou uzšího řízení, jednacího řízení s uveřejněním, konkurečního dialogu, ve lhůtě 10 dní od uplynutí poslední lhůty k podání námitky.

Námitku jinou než výše uvedenou vyřizuje zadavatel do 10 dní ode dne jejího podání. Nevyřízení námitek ve stanoveném termínu se považuje za její zamítnutí.

V průběhu řízení, týkajícího se námitek, nemůže zadavatel uzavřít smlouvu do doby konečného rozhodnutí. Uchazeč, který není spokojen s vyřízením námitky, může podat odvolání, do 10 dnů ode dne doručení rozhodnutí o námitce nebo vypršení lhůty k vyřízení námitky, k předsedovi Úřadu veřejných zakázek, který věc prozkoumá do 15 dnů,. Proti rozhodnutí rozhodčích soudců a usnesení rozhodčích soudců, které uzavírá odvolávací řízení před PÚVZ, je možné podat stížnost k soudu. Výjimečně může soud zrušit zákaz uzavření smlouvy před definitivním rozhodnutím ve věci námitky, odůvodní-li zadavatel, že rozhodnutí rozhodčích soudců, které bylo napadnuto, výrazně porušuje předpisy o odvolácím řízení a stav řízení o poskytnutí zakázky to umožňuje.

6. Využívání životního prostředí.

Výši poplatků za využívání životního prostředí a povinnost jejich placení upravuje zákon o ochraně životního prostředí (Ustawa –. Prawo ochrony środowiska).

V souladu s ustanovením čl. 3 bod 20 za subjekt, který využívá životní prostředí, je považován:

· podnikatel podle zákona o svobodě podnikatelské činnosti (Ustawa o swobodzie działalności gospodarczej),

· osoby, které podnikají v zemědělské výrobě v oblasti pěstování, chovu zvířat, zahradnictví, zeleninářství, lesnictví a říčního rybolovu a osoby vykonávající lékařskou profesi v rámci individuální činnosti nebo individuální odborné praxe,

· organizační složka, za kterou se nepovažuje podnikatel podle zákona o podnikatelské činnosti,

· fyzická osoba, která není podnikatelem, která využívá ŽP v rozsahu, v jakém toto využívání vyžaduje povolení;

Kdežto životním prostředím se rozumí souhrn přírodních prvků, včetně prvků změněných lidskou činností, především zemský povrch, nerosty, vodu, ovzduší, krajinu, podnebí a ostatní prvky biodiverzity a také vzájemné vlivy mezi těmito prvky;

Poplatky za využívání ŽP se týkají především:

· plynů a prachu vypouštěných do ovdzuší,

· látek vypouštěných s odpadními vodami do vod nebo do půdy,

· chladící vody vypouštěné do vod nebo do půdy;

· skladování odpadů na skládkách;

· jímání podzemní vody;

· jímání povrchové vody;

· znečištěné zpevněné plochy, z nichž jsou do vod nebo do půdy odváděny srážkové nebo tající vody, odváděné otevřenými nebo uzavřenými kanalizačními systémy;

· každých započatých 100 kg přírustu hmotnosti ryb, jiných než lososovitých nebo jiných vodních organismů během produkčního cyklu v chovných objektech těchto ryb nebo těch organismů, překračuje-li průměrný přírůst hmotnosti těchto ryb nebo těchto organismů v jednotlivých letech produkčního cyklu 1500 kg na 1 ha užitkové plochy chovných rybníků tohoto objektu v jedom roce daného cyklu.

Podrobná pravidla pro výpočet výše poplatků v roce 2009 stanoví nařízení vlády ze dne 14. října 2008 o poplatcích za využívání životního prostředí (Sb. zák. č. 196, pol. 1217) a Vyhláška ministra životního prostředí ze dne 7. října 2008 o maximální výši jednotlivých sazeb poplatků za využívání životního prostředí na rok 2009 (věstník Monitor Polski č 79, pol. 698). Subjekt využívající životní prostředí, si sám stanoví výši poplatku a platí jej na účet příslušného maršálkovského úřadu, a to do konce měsíce následujícího po každém pololetí. Fyzické osoby, které nejsou podnikatelem, platí poplatky za využívání životního prostředí v rozsahu, v jakém toto využívání vyžaduje povolení na vypouštění látek nebo energie do životního prostředí a vodoprávního povolení na jímání vody.

Subjekt je povinen ohlásit maršálkovi vojvodství seznam obsahující následující údaje:

· informace o množství a druzích plynů a prachu vypouštného do ovdzuší a údaje, na jejichž základě bylo toto množství stanoveno;

· informace o množství a kvalitě jímané povrchní a podzemní vody;

· informace o stavu a složení odpadních vod vypouštěných do vody a půdy;

· informace o rozloze, druhu a způsobu využítí území, z něhož jsou odváděny odpadní vody;

· informace o objemu produkce ryb jiných než lososovitých nebo jiných vodních organismů a užitkové ploše rybníků využívaných v produkčním cyklu v chovných objektech těchto ryb nebo těchto organismů, za období od 1. května roku zahajujícího cyklus do 30. dubna roku následujícího roku po ukončení tohoto produkčního cyklu.

Údaje podléhají ohlášení v 6-měsíčních obdobích, do konce měsíce následujícího po uplynutí každého pololetí. Ohlášení je nutné předložit také příslušnému inspektoru ochrany životního prostředí a v případě odpadů i orgánům územní samosprávy příslušným podle místa skladování odpadů.

Pokud výše poplatku za vypouštění plynů a prachu do ovzduší, vypouštění odpadních vod do vod a do půdy, jímání vody nepřekrařuje částku 400 PLN, není poplatek nutné platit.

Za nedodržení povinností stanovených zákonem je možné uložit trestní i správní sankce. Příslušný subjekt nese i odpovědnost za náhradu škody způsobené dopadem na životní prostředí.

7. Vybrané formy podpory investic v Polsku

K nejúčinnějším způsobům podpory investic v Polsku patří zřizování tzv. Speciálních ekonomických zón. SEZ je cíleně administrativně vyčleněná část území Polska určená pro podnikání za výhodnějších podmínek. SEZ je místo podléhající speciálnímu zvýhodněnému daňovému režimu, kde může podnikatel zahájit podnikatelskou činnost na speciálně připraveném území, kde je osvobozen od daně z příjmů.

V SEZ může podnikatel získat následující výhody:

• osvobození od daně z příjmů fyzických nebo právnických osob,
• pozemek kompletně připravený k investici za zvýhodněnou cenu,
• bezúplatnou pomoc při vyřizování formalit spojených s investicí,
• osvobození od daně z nemovitostí.

Daňovou úlevu v SEZ lze získat ve vztahu k objemu investice nebo ve vztahu k vytvoření nových pracovních míst. Je nutné pamatovat, že na území speciální ekonomické zóny není možné provozovat každou podnikatelskou činnost. Povolení na podnikání na území SEZ vydává Představenstvo SEZ. V Polsku existuje 14 Speciálních ekonomických zón.

Investoři se mohou také ucházet o finanční podporu z prostředků strukturálních fondů. Podrobné informace o fondech lze najít na internetové stránce:

www.funduszestrukturalne.gov.pl

8. Internetové odkazy:

Stránky o EU:

• www.europa.eu.int - portal EU,
• www.ukie.gov.pl - portál Úřadu výboru pro evropskou integraci,
• www.cie.go.pl - Evropské informační centrum,

Stránky ministerstev v Polsku:

• www.mgpips.gov.pl  – Ministerstvo hospodářství
• www.mswia.gov.pl – Ministerstvo vnitra
• www.funduszestrukturalne.gov.pl  - Ministerstvo hospodářství a práce
• www.mos.gov.pl – Ministerstvo životního prostředí (Informační centrum o ŽP),
• www.mnii.gov.pl - Ministerstvo vědy a informatiky
• www.minrol.gov.pl - Ministerstvo zemědělství a rozvoje venkova
• www.mi.gov.pl - Ministerstvo infrastruktury
• www.nfosigw.gov.pl – Národní fond pro ochranu životního prostředí a vodohospodářství
• www.mf.gov.pl  – Ministerstvo financí

Stránka Polské agentury pro rozvoj podnikání (Polska Agencja Rozwoju Przedsiębiorczości)

• www.parp.gov.pl

Stránky týkající se evropských fondů:

• www.zporr.gov.pl -
• www.konkurencyjnosc.gov.pl
• www.efs.gov.pl

Jiné servisy:

• www.pap.com.pl  - servis Polské tiskové kanceláře
• www.gazeta.pl - servis deníku Gazeta Wyborcza
• www.wroclaw.pl  – stránky města Wrocław

Podrobné informace týkající se investičních možností v PR se nacházejí i na internetových stránkách Polské agentury zahraničních investic (Polska Agencji Inwestycji Zagranicznych S.A.). Polský ekonomický portál – www.paiz.gov.pl