|
Věc: |
Shrnutí: Vláda (tj. ministr financí Jacek Rostowski a ministr kabinetu premiéra Michal Boni, a nikoliv premiér Donald Tusk) představila dne 4. 2. na speciální tiskové konferenci konkrétní plán úspor na I. pololetí letošního roku. Z předloženého návrhu vyplývá, že vláda krátí výdaje v jednotlivých resortech o 10, 4 mld PLN, změnou způsobu financování infrastrukturálních investic z neveřejných zdrojů a s podporou fondů EU vláda předpokládá další úspory ve výši 9,7 mln PLN. Byl tak překročen 17 mld PLN požadavek premiéra Donald/a Tusk/a. v rámci rekcí na nastupující finanční krizi (viz naše čj.:495/09). Mandatorní výdaje zůstávají beze změn.
Plánované výdaje (mln PLN) krácení
Min. obrany (MON) 2 449,6 1 947 (-7,9%)
Min. vnitra 1 795,9 1 215 (-6,8%)
Rozpočet vojevodství 19 411,3 1 887 (-9,7%)
Min. vědy a vysokého školství 1 4402,5 872 (- 6,1%)
Min. spravedlnosti 5 451,3 587 (-10,8%)
Min. financí 5 421,5 530 (-9,8%)
Min. práce a sociálních věcí 1 270,7 326 (-8,3%)
Min. kultury a národního dědictví 2 388,3 220 (-9,2%)
Min. hospodářství 1 907 58 (-3%)
Úspory ZUS (pojišťovna „VZP“) 37 742,9 455 (-1,2%)
Min. infrastruktury 15 139,6 191 (0,9%)
Poněkud mimo hlavní zpravodajský informační tok se umístilo sdělení ministra financí, že letos musí najít vláda kupce na obligace v hodnotě 155 mld PLN.
Ministerstvo obrany je největší obětí úsporného plánu – oficiálně představí MON konkrétní harmonogram až během února, ministr Bogdan Klich dnes hovořil v komerčním rádiu Radio ZET o ukončení/omezení vojenských misí v Čadu, Libanonu, a na Golanských výšinách. Afgánská mise sice zůstane prioritou, ale nezvýší se počet vojáků. Pravděpodobně bude zredukován ze 120 tis na 100 tis počet profesionálních vojáků, modernizace armády se zpomalí – méně transportérů Rosomak, protileteckých raket Grom, protipancéřových raket Spike.
Pozn.: V souvislosti s dlouhodobými finančními potížemi MON, které je ze zákona povinno zkonzumovat 1,96% HDP z roku minulého, a na které se naložil nekompromisní příkaz úspor premiéra, se mezi komentátory objevily spekulace o demisi ministra Bogdan/a Klich/a. Ty se sice nepotvrdily, ale je reálné předpokládat jeho „uklizení“ do europarlamentu.
Na druhém pólu racionalizace stojí Ministerstvo infrastruktury. Novelizace zákona o národním infrastrukturálním fondu (Krajowy Fundusz Drogowy) umožní financovat výstavbu liniových staveb pomocí kreditů banky Bank Gospodarstwa Krajowego (BGK), která je bude brát v mezinárodních finančních institucích jako např. Evropská investiční banka a dále rovněž z emisí obligací. Kredity budou spláceny po ukončení investice z prostředků/fondů EU.
Je zřejmé, že vláda si uvědomuje potřebu zachovat veřejné investice. Dle odhadů největší polské firmy vydají letos cca 85 mld PLN na veřejné zakázky. (např.: cca 66 výběrových řízení připravuje Ředitelství silnic a dálnic)
Největší investiční projekty:
Mld. PLN
Výstavba dálnice A1 4,9
Tauron, modernizace el. sítě, nové bloky 1,8
PSE Operator, modernizace sítě 0,9
Vatenffal, investice ve varšavské teplárně 0,5
Narodowe Centrum Sportu, výstavba Národního stadionu 0,38
Varšava, výstavba tzv. Severního mostu 0,639
PKP, železnice, modernizace tratě Siedlce Terespol 0,27 (Pozn.: účastní se i české firmy)
Polskie Porty Lotnicze, modernizace varšavského letiště Okecie 0,25
Uhelný důl Bogdanka, rozšíření pole Stefanów 2 0,15
Varšavské metro, nákup nových vozů 0,07
Opozice je vůči vládnímu plánu skeptická, např. Pawel Poncyliusz (PiS) připomíná, že obligace rovněž stát zadluží, Ryszard Kalisz (SLD) se obává, že 800 mln PLN úspor v policii může podvázat její akceschopnost.
Ekonomičtí komentátoři se v zásadě shodují, že konečné hodnocení plánu vlády může nastat až po seznámení se s detailními informacemi, nicméně již nyní poukazují, že např. přesunutí výdajů do banky BGK je spíše účetnickou operací, než konkrétní úsporou.