Kontaktní centrum česko-polské hospodářské spolupráce

Shrnutí: Dne 11. 12. uskutečnil VV Jan Sechter společně s VOEÚ Rudolfem Opatřilem zdvořilostní a pracovní návštěvu ministra infrastruktury Cezary/ho Grabarczyk/a. (G) Rozhovor byl strukturovaný dle evropských transportních (transevropských) témat, společných bilaterálních zájmů a potřeb v dopravě a přeshraničně – lokálních aktivit.

G. na úvod deklaroval, že ministerstvo infrastruktury podporuje CZ PŘES, dle jeho názoru v mnoha oblastech máme na Radě EU podobné náhledy/názory. Dle G. nás spojuje řada společných problémů, největší výzva, které budou obě strany v nejbližší budoucnosti čelit, je nastupující ekonomická krize.

Vv nabídl diskusi na ministerské úrovni o propojení priorit v oblasti transportu, tak aby se v synergickém efektu podporovaly obě hospodářství. Jako nástroj se jeví být vhodná Česko – polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci, ovšem v rámci této komise dosud není formulován strategický plán na propojení činností. Problémem se jeví i nedostatečný mandát členů pracovních skupin.

G informoval, že na konec 1Q je plánované setkání členů pracovní skupiny pro dopravu v rámci Česko – polská mezivládní komise pro přeshraniční spolupráci. G. prosí o českou stranu o složení zástupců této pracovní skupiny.

G. seznámil s „obrovskými“ finančními prostředky na výstavbu, modernizaci a opravu komunikací. V historicky nejvyšším částce 30 mld PLN je již započítaná integrační rezerva z fondů EU. „Mnohamiliardový“ je rovněž program modernizace železnice směrovaný k fotbalovému mistrovství ve fotbale Euro 2012. Polská strana z téhož úhlu pohledu klade rovněž důraz na rozvoj regionálních letišť:

Wroclaw, kde se bude stavět zcela nový terminál, modernizace letišť v Gdaňsku a Poznani. (Zde vv připomenul snahy ČSA, resp. samotného letiště, zavést pravidelné spojení s Prahou) Specifická situace byla a je u letiště Okiecie v hlavním městě Warszawa. Letiště čeká značný rozvoj, ovšem složité zkušenosti s výstavbou II terminálu nabádají k opatrnosti. (Pozn.: Reálně hrozilo, že Polsko nestihne otevření terminálu ke vstupu do Schengenského prostoru.)

G se konkrétně zmínil o následujících komunikacích:

Rychlostní komunikace S3, zde se budují severní úseky, je dokončen obchvat města/přístavu Szczecin, jako jediná lokalita je napojena na evropskou dálniční síť – dálnici A6 v Německu.

Dálnice A2 bude dotažena v režimu PPP až na hranici s Německem. (Slubice/Frankfurt)

Na dálnici A2 se připravuje obchvat města Lodź, stejně tak úsek Lodź (resp. od uzlu Stryków) Warszawa.

Dálnice A4 v úseku do státní hranice Zgorzelec/Görlicz je ve výstavbě a bude dokončena na počátku příštího roku, rozvětvení A18 směrem na německý Cottbus se připravuje.

Dálnice A4 v úseku Kraków – Tarnów je ve výstavbě, do roku 2012 se počítá s prodloužením A4 na hraniční přechod s UA v lokalitě Korczowa.

Přípravné práce probíhají na dálnici A1 od strykovského uzlu do Pyrzowic (letiště pro katovickou oblast) v délce cca 180 km. Problémy s ekologii nastaly v úseku Lodź Toruń. (Degrese: Modelový případ ekologických potíží s liniovou výstavbou tj. obchvat města Augustów přes údolí řeky Rospuda chráněné evropským programem NATURA 2000 se projekčně připravoval v 90 letech, kdy ještě pochopitelně neplatily evropské standardy. Samotná realizace investice však již má být podle těchto standardů. Polská strana připravila alternativní varianty trasy. Polská vláda na základě i těchto zkušeností předložila nový zákon o ochraně životního prostředí, který je přizpůsoben evropským požadavkům – podle tohoto zákona se předpokládá dvoustupňové řízení. Ekologické problémy na trase (a ne jenom) Lodź Toruń by již měly být řešeny dle nové právní normy.)

V roce 2010 předpokládá polská strana dokončení úseku dálnice A1 od uzlu Sośnica na A4 (největší křížení v Polsku) na hranice s ČR v městečku Gorzyczki.

Vv ocenil dálniční propojení A1 D47, poukázal dále, že ČR rovněž sousedí s velice dynamicky rozvíjejícím se Dolnoslezským vojevodství, s jistou nadsázkou lze říci že s „Čínou východu“ při ročním růstu HDP 11%“, a přitom neexistuje adekvátní logistické propojení liniovými komunikacemi. G. reagoval konstatováním, že byl zaslán MD ČR dopis, ve kterém byl vznesen dotaz směrem k realizaci rychlostní komunikace R11. Dle jeho názoru je potřeba provázat výstavbu R11 s polskou rychlostní komunikací S3.

Kromě klíčového mezinárodního propojení na polskou S3 vv připomenul i jiný evropsky významný, ale stagnující projekt tj. Hrádek n/Nisou Zittau přes polské území. G. informoval, že 18. 11. bylo maršálkem dolnoslezského vojevodství zrušeno (další) výběrové řízení, shodou okolností dnes, tj. 11. 12. zasedala maršálkovská pracovní komise, která rozhodne o podobě nového výběrového řízení, tj. zda se zopakuje dle stávající zadání, nebo se přistoupí k „okleštěné“ variantě (G. by preferoval původní zadání). G. dále upozornil, že v resortním rozpočtu nedisponuje příslušnou položkou, která by se dala jednoduše převézt na maršálkovský úřad.

V gesci Maršálků jsou i přeshraniční aktivity v rámci Regionálního operačního programu sloužící lokálním společnostem. (např. ŽHP Královec – Lubawka, zde podporované Hradeckým VÚSC. Liberecké VÚSC společně právě s Dolnoslezským vojevodstvím má zase zájem o obnovení tratě Harrachov – Szklarska Poreba. G. je o těchto lokálních iniciativách informován.)

V další části představil G. nástin vládního vysokorychlostního železničního projektu. V únoru tr. byla jmenována meziresortní komise pod vedením náměstka ministra infrastruktury Juliusz/e Engelhardt/a. V létě byl publikovaný program na období 2014 – 2020 a enviromentální studie dopadu na životní prostředí, která byla připravována společně s lokálními společnostmi/municipalitami.

Trasa „Y“ dlouhá cca 450 km bude mít interoperační rychlostní parametry tj. cca 300 km/h resp. cca 160 km/h a povede zcela novým koridorem Warszawa – Lodz – Kalisz, kde bude rozvětvení, jedna trasa povede dále na Wroclaw, druhá směrem na Poznań, s výhledem prodloužení na Německo. Směr na Wroclaw je dle G. velice důležitý i pro ČR, neboť polská strana vážně zvažuje o možnosti protažení této vysokorychlostní linie do Prahy. V této souvislosti G. navrhl zamyslet se nad společným projektem, který by mohl být představen EK. Ministr G. konstatoval, že takovéto rozhovory ještě s českou stranou nebyly nikdy vedeny.

Na závěr vyjádřil vv uspokojení, že causa české firmy SUDOP tj. interpretace problémů s  projektovou dokumentací železničního propojení s varšavským letištěm Okecie pro zadavatele PKP PLK (polské železnice) spěje k ukončení, které je akceptovatelné všemi zainteresovanými stranami. G. potvrdil, že vývoj směřuje k dohodě.